Ty potvory malý, hnusný!

Nejsou vidět a jsou všude. Nikdy nevíme, co nám ta která mrška způsobí. Jenže dá se setkání vůbec zabránit?

Vtrhla domů, jako by jí za patami hořelo. To ne, tohle se nesmí stávat! Kočárek se stále spícím synkem nechala stát v předsíni a běžela do koupelny.

"Co je?" Houkl na ni od televize manžel. Hysterické výlevy jeho drahé polovičky mu šly na nervy už nějaký týden. Přesněji řečeno od doby, kdy přestala malého izolovat doma. Hrozně se bojí, že chytí nějakou nemoc. Matně si vybavil, že už před svatbou si jeho milovaná pořád myla ruce, odmítala jíst venku a v kabelce měla dezinfekci, jaká se používá v nemocnicích.

"Potkala jsem sousedku, sáhla do kočáru, předtím jela autobusem," kvílela z koupelny. Pomalu jí docházelo, že musí malého vykoupat, jen co se sama očistí. Vůbec si neuvědomovala, že mu v kočárku musí být už horko. Špinavá tyč v autobuse, plná neznámých bacilů od cizích lidí, pak její miminko, snad se nic nestane, nesmí. Všechny hračky z kočárku vybrala, rukavičky mu sundala, víc venku udělat nešlo, tak hned letěla domů. Z chodby se ozval pláč. Do háje, už se vzbudil, snad si nedá ručičku do pusinky. Hodila svoji bundu a pro jistotu i svetr do pračky a znovu se umyla.

"Miláčku, pojď ke mně," vytáhla prcka z kočárku tak, aby se co nejméně dotýkala fusaku a peřinek. Bude je muset vyprat, ale můžou se dát aspoň na šedesát? Tušila, že vyvářka by jim ublížila a takovou práci si s nimi babička dala...

Tatínek mezitím vstal z gauče a rozložil na přebalovák čistou plenu. Snad to uchrání ne zrovna levný kus nábytku před dalším mytím dezinfekcí. Z té hnusné chemie budou mít všichni za chvíli alergii. Pár měsíců a lak už oprýskává, pak to neprodají. Stejně obě novopečené babičky tvrdí, že pult je zbytečný luxus. Jenže dát deku na stůl a přebalit prcka jako za starých časů je u nich nemyslitelné z hygienických důvodů.

Lidi jsou prasata. "Nejdeš na sál, jdeš spát!" Posmívala se jí odmala sestra. Na chalupě brečela, že za skříní je určitě zdraví škodlivá plíseň. Nedokázala však nikoho přemluvit, aby se nábytek odtáhl a hrozba zlikvidovala. Nakonec tam raději přestala jezdit. Sundala řvoucímu dítěti čepičku a hodila ji na zem. Stejnou akci zopakovala se svetříkem a zalitovala, že nemá v dětském pokoji koš na infekční prádlo. Ještě k tomu všemu bude muset vytírat. Že na tu procházku chodili!

Rezignovaně napustil do vyhrazené misky vodu a přidal dětské mýdlo. Snad to bude stačit, přece malého koupali včera večer. Vzal z příslušného obalu jednorázovou žínku, jaké se používají v nemocnicích. Další zbytečné plýtvání. Taková to bývala fajn holka. Až na to, že zmrzlinu z okénka vždycky lízal jen on. Dlouho nechápal, proč. Baletka ani modelka nebyla. Pak mu to došlo, ale... Vždyť by přece na mince nesahala a kornout dávají v ubrousku. To za jejich dětství nebývalo. Nakonec by mohla jen vylízat zmrzlinu a kornout vyhodit, když se tak bojí. "Konečně!" Uvítala ho v děcáku. Na zemi se válelo snad všechno, co měl malý na vycházku na sobě.

Jeho nechápavost ji opět pobouřila. Čekala, že připraví vaničku a ne misku. Jemu nikdy nedojde, že jeden nikdy neví, jaká infekce kde číhá. "A nebo tě zítra přejede auto," směje se jí vždycky. Teď zase nachystal jen rychlé mytí. Navíc z něj táhlo jak z pivovaru. Vrhla po něm naštvaný pohled. Asi se urazil, ale vaničku v koupelně napustil. Samozřejmě ji v tom nechal samotnou. Navíc ve snaze aspoň trochu pomoct sebral oblečky ze země a dal je do koše na prádlo místo rovnou do pračky. Bude to muset vyprat všechno hned, ach jo.

Svalil se s dalším lahváčem zpátky k televizi. Než nakrmí a uspí malého, uklidí čistý pokoj, vypere ještě nositelné oblečení, umyje kočárek i hračky a znova se vydrhne, bude jí to nějakou dobu trvat. Možná stihne celý fotbalový zápas.

Zase vytuhl po pár pivech u televize, nemohla tomu uvěřit. Takový to býval pohodový chlap. Zalezla otráveně sama do postele. No co, stejně nemá na nic náladu. Snad to všechno zlikvidovala včas. "Zlato, pojď ke mně," zašeptal jí do ouška. To pivo z něj pořád táhlo. Ani zuby si nevyčistil, natož aby se osprchoval, kam jsme to dopracovali. "Bolí mě hlava," zahučela a odvrátila se. O tom druhém problému mu nikdy neřekla. Má ho čas od času počínaje dobou, kdy skoncovala s bývalým. Ten kretén ji nejen podvedl, ale ještě snad něčím podaroval...

/Příběh je smyšlený.

Autor: Klára Tůmová | neděle 28.2.2016 16:00 | karma článku: 16,07 | přečteno: 738x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07