Paráda

Nevěděla jsem, že si vybíráš veterána

Já ti nevím, ta nezvyklá šaltka mě odradila.

děkuju, překrásný blog, už tu zas myslim na dědu a...jeho auta. Nedělní radost jsi, děvče.

Sobotní, děvče! U nás "Traboše" nikdo neměl, co se pamatuju, jen Škodovky a až později občas něco jiného.

Pěkné a zajímavé - jsem rád že jsem měl možnost si blog přečíst!

Díky za zastavení a za zájem.

Pěkný retro!

Užila jsem si to, to si piš!

Moc pěkná reportáž!

To auto si to zaslouží a to říkám jako celoživotní vášnivý fanda a příznivec těch větších NDR dvoutaktů.

Trabant je takový malý zázrak na kolech - velmi jednoduchý, neskutečně skladný a přitom v něm lze odvézt takřka cokoli. Na druhou stranu, pokud ho řídí někdo, kdo umí využívat jeho potenciál, je docela umění mu v běžném provozu stačit.

K tomu řazení - vyrůstal jsem na systému "řazení pod volantem"

- tátův Moskvič 408 a pak už své vlastní wartburgy - miluju tenhle systém řazení, ale tu "rukojeť od deštníku" u trabantů jsem taky nikdy nepochopil, přestože kulisa řazení je téměř stejná jako u ostatních aut ;-)

Ď za zastavení. Trabant mi vždycky přišel jako takový unikát, tak mě to muzeum zaujalo.

Já už pamatuju jen "současné" řazení. Jestli jsem se jako dítě svezla něčím v tomhle provedení, nepamatuju si to.

Hezký!

Ď!

Auto do tašky.....

Ty modýlky by se mi vešly.

univerzální vozidlo

Jeden by nevěřil, že?

super Klárko-to se fakt povedlo

spousta věcí mi něco připomíná

Ď. Mně taky. Třeba ty slepičky na vajíčko má máma určitě ještě někde schované. Měli jsme je rozdělené podle barvy.