Přes celoživotní zaměstnání ve vyloženě extrovertních povoláních jako novinář, choreograf nebo manažer jsem velký introvert, takže lockdowny snáším dobře-až na skutečně hloupá nařízení(ale to je jiná písnička). Moc mi psychicky také pomáhá (nejen za časů korony) pravidelné cvičení. Když mi zavřeli fitko (a to už je hodně dlouho), půl zimy jsem doma pohybově lehce hnil. Asi před měsícem jsem s dcerou vyrazil na procházku a neušel jsem ani pět set metrů, bolesti kyčlí mě doslova kroutily. Pochopil jsem, že takhle skončím do půl roku na vozíku (o výměně kyčelního kloubu aby si člověk nechal v dnešní době zdát) a začal jsem cvičit doma. Každý den. A prudce se zlepšila nejen kondice fyzická, ale i ta psychická, endorfiny se vyplavují do mozku jedna radost. Teď jsem přidal ještě kolo, navíc je tu jaro, pracuju na zahradě, prostě deprese mě nedostanou. A totéž doporučuju tobě, Klárko.

Klídek, jen co se něco otevře, budu si v pohodě doma, protože od přírody nemám nijak velkou potřebu chodit mezi lidi. :-)

Kdyby tak někdo na tom našem širém světě věděl, jak s coronou zatočit, bylo by nám líp. Já osobně věřím, že očkování pomůže -:)

Já se na očkování moc neupínám, mutace schopná uniknout úplně všemu je nejspíš otázkou času...

Naprosto ti rozumím. Na tuhle chandru není lék, maximálně si můžeš opakovat růzá motivační hesla: Vyděržaj pijaněr, Všechno zlé je k něčemu dobré, Jednou bude líp, Je to fajn fajn fajn, je to zkrátka fajnový.... atd.

Není mi o moc líp, ale prostě věřím, že to nakonec dáme!!!

Kdyby někdo řekl, jak dlouho máme vydržet, bylo by to tak nějak lehčí. Jenže oni vždycky uvedou dobu, která je nereálně krátká... Tak jen doufám, že neplatí ten porůznu prorokovaný rok 2025.

Byť je to smutné, dobře jsi to vyjádřila. Podobné pocity má mnoho z nás. Je to čím dál náročnější hledat to, co nám dělá radost nebo dává nějakým způsobem smysl. Přeji hodně dobrých nápadů, jak si udělat hezké velikonoce.

Hlavně vypnout zprávy.

Klid Praha nevymře, a když nastěhují se do ní muslimové a budou se za vás modlit.

Jasně, že ne, na to jsme my prostí obyvatelé malí páni.

Postel, pes v nohách a dobrá knížka... to je můj recept na letošní velikonoce, Klaro. Ať se ti i přes mirnej pesimismus a nasrštvani svátky vydarej.

Knížek tu mám dost.

Klárko, ano. Je z toho cítit marnost, ale tu bohužel alespoň já cítím v této době úplně všude, proto za mne velmi výstižné.

Už je to dlouhý. Ď!

Velice čtivě sepsáno, děkuji

NZ!

Hm, asi tak nejak to ted chodi vsude. Preji snesitelne Velikonoce a posilam aspon smajlika

Přesně, sedíme doma, abychom nebyli popotahováni, ne proto, že bychom se báli nákazy vlastní nebo druhých... Vám též snesitelné Velikonoce.