Poslední špacír?

Touha moje i někoho jiného. Vědomí, že někdo by tu měl být ten zodpovědný. A taky vědomí, že někdy je potřeba jednat, protože je to "teď nebo nikdy". (Známá místa 100x jinak pošestapadesáté.)

Zavřené školy tohle jen uspíšily, neboť zocelené babičky neohroženě vyrážely s vnoučátky už v týdnu. Když ta díťata teď školu nemají a jaro si pospíšilo. 

Za týden by už bylo pozdě, byť nahoře ledově fouká, někdo se tu pekelně bojí... 

...a někdo kouká, kde co jiného leží. 

Tohle naznačuje, že pokročilost jara je přece jen menší než loni.

Avšak na druhý den přicházejí další nemilé zprávy a mírná panika následovaná pudem víkend zabalit, dokud je šance přejet hranice kraje. Až z toho někdo začal odkládat zimní výbavu v lesích a polích!

Jiní mezitím vyrazili naposledy(?) navštívit čtyřnohé miláčky na pastvinách. 

Pokochání se známým, které nejspíš nějakou dobu neuvidíme... 

...a taky parádními kocoury! 

/foto já 14.-15.3.2020

Autor: Klára Tůmová | středa 8.4.2020 20:07 | karma článku: 13,39 | přečteno: 243x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07