Člověk je tvor vynalézavý, a to platí jak pro soukromničení, tak pro sdílení. Jen se občas stane, že někdo lokální situaci tak docela nepochopí.
"Co to je?" Vyvalilo oči několik neznalých na kartón krabic trvanlivého jakože mléka ubytovaný v laboratoři, tedy v místě jídlu a pití zcela zapovězeném. "Nějak se nám začalo ztrácet mlíko, i když si ho podepisujem," zněla odpověď jedné ze členek party pravidelně se skládající na mléko do kafe. Načatá krabice podepsaná "Erár laborka" do odpoledne opětovně zmizela celá, a tolik si za necelý den pět nebo šest ženských do kafe skutečně nenacmrndá.
Byla otevřena nová krabice, ale druhý den po ní zase nebylo ani vidu, ani slechu. Když se situace opakovala, nastala panika. Lemtat cizí mléko ve velkém, to je fakt přes lajnu, kdyby šlo o pár kapek do toho kafe, nikdo by to nijak moc neřešil. Záhadou zůstávalo, kdo má takovou (s)potřebu. Protože koupit mléko, to není přece jen tak. To se musí zjistit, kde mají nějaké v akci, a následně určit "dobrovolnici", která kartón dotáhne. Představa, že se někdo přiživuje asi tak dvěma krabicemi denně, dvěma krabicemi přinesenými a hlavně zaplacenými někým jiným, byla děsivá. A tak se zásoby přestěhovaly z určeného místa do bezpečí a v příslušné lednici zůstala jen ta jedna rozdělaná. Frekvenci ztrát to nijak nesnížilo, zloděj zjevně nepojal podezření, že mléko není určené pro něj.
Netrvalo dlouho a načatá krabice mléka se objevila v jiné lednici, tam, kde neměla co dělat. Po zdůvodnění přijatého opatření nebyly vyvozeny důsledky, nýbrž přivřeny oči. Ukázalo se, že viník byl předchozího dne odhalen. Muž, jehož úloha nám nebyla nikdy pořádně objasněna, přišel k lednici, vyndal si načatou krabici označenou "Erár laborka" a s komentářem "Tohle je erární mlíko, že jo?" ji na jeden zátah vypil. Co dodat! Snad možná to, že "Kancelář administrativa" má s laborkou společné jen to, že se nacházejí na jedné a té samé chodbě.
(Inspirováno článkem kolegy Honzy Andrleho "Kafíčko".)
