Neboj, my jsme namakaný!

Pojeď do Jeseníků, říkali. Budeme chodit jak divý, říkali. A tak po mnohých změnách programu a seznamu zúčastněných den D nastal za intenzivního přání, aby shora nic nepadalo.

Supernáročné túry čítající jednomístný počet kilometrů začínají zpravidla přesunem na konec světa. A to pomocí autobusu, pro jistotu s přestupem. 

Nastoupané výškové metry jsme hned první den musely nahánět sprintem na rozhlednu.

Výhled do krajiny dokáže vyléčit i případný infarkt toho, kdo startoval s náskokem a závod vyhrál.

Tímto pohledem dolů na Jeseník jsme se ještě kochaly. 

Jenže po ztrátě modročervené značky a rozhodnutí, že se nevracíme, na nás čekal sestup zničenou zkratkou blížící se pravému horskému terénu. Naštěstí je v lesích myšleno i na slabší povahy!

A ještě, než člověk sejde zcela do civilizace, může se občerstvit a dorazit dolů v dobrém rozmaru.

Jen ta vosí společnost byla trochu náročná! 

Pouhým sestupem do civilizace není pokaždé vyhráno, dobývání sprchy a postele může snadno přinést největší dobrodružství dne.

Máme ho, poklad!

Kdyby to přece jen někdo nezvládl až dolů, jsou v lesích nachystané apartní chatičky.

Občas lze navodit i pocit, že šplháte až do nebe. Uáááá, kopřivy! Určitě chytíme klíště a nějakou nemoc!

Jenže pak si tak leda z rozmlácenýho kostela...

...neodnesete ani toho anděla!

Ne, tohle nejsou halušky ze žízně. Aneb kdo se na výlet řádně vypraví, toho zavřená hospoda nezaskočí.

Horší je, že nemůžeme na prolejzky, neboť jsme do světa vyrazily bez rodičů.

Nejen horami živ je člověk, sejít na chvíli do míst poněkud více civilizovaných taky k zahození není. Hlavně kvůli zásobování jídlem, no.

Vysedávání dole nám ale vlastní není.

A cíle se nakonec dosáhne i putováním mimo značku za totálního zešílení navigace. Při absenci mapy se "Vypni to!" těžko obhajuje.

Pokud jde o počasí, to se skutečně vyvedlo, pršelo jen těmto dvěma! A těm se to snad i líbilo.

V konečném součtu nikomu nohy neupadly, žádnou nemoc (snad) nikdo nechytil, nikdo nezemřel hladem, žízní nebo nevyspáním ani se nestal obětí vraždy. Dokonce byl jednou překonán i dvoumístný počet kilometrů. Myslím pěšky. A kdyby přece jen hrozily nějaké následky, není nad to mít první pomoc volně k dispozici.

/10.-13.9., volně poskládáno

/ostatní foto já

Autor: Klára Tůmová | čtvrtek 19.9.2019 17:24 | karma článku: 16,19 | přečteno: 590x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07