Kláro, úplně přesně popsané moje, dětství, mládí a dospělost děkuji.

NZ

krásné vzpomínky-škoda žes tam neuvedla některé ty drzé až sprosté básničky

No ještě toho, by se mi tu čtenáři zkazili!

Deset obarvím zůstane mi jedenáct-jedno ještě totiž vykoleduje muž, takže potom pomazánka a ohrožený žlučník po celý týden

Tak opatrně, jo?

Vidíš...takdy se lítá s tatarama, barví vajíčka, tradice se opečovávají. Jsem ráda, že to tak je (i když Velikonoce velkoryse míjím).

Já míjím všechny ceremonie, ale v Praze a okolí stály za dvě věci už před pěknými pár lety...

V tramvaji jsem poslouchala tři krasavice: "Ať si někdo na mě troufne s pomlázkou..." Nechtěně jsem se na ně ohlídla a jedna z nich: "Co čumíš?" A co ještě dodala, nebudu opakovat.

A mně nějak to nadcházející jaro rázem zešedlo...

A co jste čuměla?

U nás v prdelovicích se to otočilo, děcka chodí , ale o čokoládu moc zájem není, v kurzu jsou již několik let vajíčka..

Koukám, že jste napřed. Nebo to opečováváte průběžně?

Jak to přestalo být takové to přirozené kamarádské sousedské šlehání, tak už to nebylo ono

Tak tak, když soused symbolicky pohladí pomlázkou, je to jiné, než regulérní nářez od někoho, kdo prostě může... A zítra bude chtít opsat úkol z matiky.

Velikonoce jsme se ségrou slavily asi tak do mých deseti, to jsme ještě bydleli v Dejvicích, kde se děcka široko daleko znala, takže žádnýmu klukovi plus mínus našeho věku jsme neunikly. Pak jsme se přestěhovali na sídliště, kde jsme nikoho neznaly, takže koledníků ubylo - maxmálně spolužáci, kteří bydleli poblíž. O třicet let později, když mám dvě dcery a bydlíme na stejném místě, Velikonoce už tak nějak delší dobu ignorujeme - žádná vajíčka, žádná koleda, atd. Myslím, že ta trapná reklama s králíčky z Billy má v něčem pravdu: skutečná vajíčka jsou OUT - na pražských sídlištích rozhodně.

Škoda. Díky za připomínku mého mládí.

NZ, užij si svátky. Ani letos nikoho nečekáme, v baráku je jen kluk od toho "oblíbeného" souseda.