Cože, sovy nejsou moudré? I váš blog, Klárko, mi připomněl, jak jsem na jaře v roce 1989 choreografoval a tančil a zpíval v Národním divadle v Praze v Ptákovinách podle Aristofana (z pera Jiřího Žáčka). Já tam tančil SOVU a snažil jsem se tvářit moudře a to jsem byl tedy vedle? Chodil jsem tehdy do zoo studovat pohyby, chůzi, mávání křídel, způsob pití z pítek... a pak poznatky převtěloval do choreografie. Byla to krásná práce, šlo o kus na tehdejší dobu nesmírně odvážný včetně zpěvu Ptačí internacionály (Již vzhůru, ptáci této země), o nebezpečí totality, nenápadně skryté za líbivá hesla. Od té doby mám ptáky ještě radši.

Prý nejsou chytřejší než kterýkoli jiný pták.

s nadpisem souhlasím

Ještě abys nesouhlasil.

Pěkné to máš

Ď

To teda jsme, jo mít tak křídla.....

Snad radši ne... :-D :-P

Hezký, žádná politika to člověk ocení.

Ten Ara si žere nohu zdánlivě, určitě má v ní něco dobrýho a ta růžová polívka má být ovocná šťáva, kterou se ti Loriové živí.

V přírodě to ale nemá takhle naservírované. :-) Ď!

Ten Ara Learův má hezky vybarvené pozadí (myslím příbytku) - nebo jsi ho vyblejskla proti nebi plném červánků?

To je ten novej krásnej pavilon. ;-)

Hezke, Klari. Ale nerikej zadne kacce, ze ma osklive kacatko nebo Te uklova

Kachny ošklivky nemají, to spíš labutě. I když zrovna ty se mi líbí.

Paráda, Klárko. To je z toho nového pavilonu?

Částečně.

AŤ žijí opeřenci!

Těch tam mají.