My s tím autem odjedeme!

Z debaklu s mlátičkou vyšla díky dospělým vítězně, to však neoblíbené sestřenici nestačilo. A tak si vymyslela nový triumfální plán na moje pokoření.

Pod třešní "chrupkou" se válely dřevěné bedny, jejichž původ nám byl záhadou. Hrát si s nimi jsme měli zakázané, abychom se nepoškrábali o hřebíky a nedostali otravu krve nebo dokonce tetanus. To však hvězdě nezabránilo je okouknout, vybrat ty nejméně rozpadlé a s pomocí mých sourozenkyň je přemístit doprostřed dvora. Že prý z nich postaví auto a pojedou na výlet.

Rychle jsem usoudila, že tady není šance je překonat. Nebylo možné vyrobit ani nějaké šlapací pohánědlo, natož snad motor, jak bylo avizováno. Navíc na řízení čehokoliv s motorem musí být řidičák a ten ani jedna z nás neměla. Měli ho jen tátové (i některé mámy, ale žádná se za volant nikdy moc nehrnula). Zdráhala jsem se uvěřit, že to můžou myslet vážně, a za posměšné komentáře jsem to opětovně slízla. Všechny tři ovšem vypadaly, že věří v odjezd. Nebo to hrály a snažily se přesvědčit mě, abych jim ten "výlet" záviděla?

Tři bedny byly postaveny na bůhvíkde sebrané tenké kulatiny a jedna za druhou přivázány provázkem. Do každé z nich následně přišel špalek coby sedadlo, do přední navíc druhý v roli volantu. Opět ledacos nedrželo pohromadě, ale někdo přišel s "geniálním" nápadem. Slepičince, ty budou lepit jedna báseň! Putěk měla babička tolik, že se za dva dny sebralo plato vajíček, tak bylo "lepidla" dost a dost. Stačilo projít dvůr a obzvlášť pěkné kousky nabrat na lopatičku vylovenou z již málo používaných hraček na písek. Za neustálého hlásání "slepičů hoňónko" pak s patřičně zvednutým rypáčkem dopravovaly úlovky na místo stavby. Jistě těch "hoňónek" dost našlapaly. Ani tohle "lepidlo" moc nedrželo, ale nakonec byla velitelka s dílem spokojená.

Na druhý den vyhlásila odjezd. Všechny tři účastnice budování i výletu nasedly na svá místa, hvězda "nastartovala" a... Před zraky všech "doma zůstávajících" se nic nedělo, auto připomínající spíš vláček se nehnulo z místa! Smát se něčemu, co bylo předem jasné, snad ani nejde...

Jak to bylo s tou mlátičkou: Postavíme si mlátičku

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Klára Tůmová | sobota 14.7.2018 17:18 | karma článku: 12,53 | přečteno: 750x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07