Hezké povídání Holt kočky to nemají leckdy jednoduché. Naštěstí dnes už je veterinární péče mnohem dál, než před dvaceti lety, takže třebas taková kastrace se pomalu stává rutinním zákrokem prováděným takřka ambulantně - micku si už po hodině můžete odnést domů a večer už je zase čilá jako před operací. A kočičí nebe? Tak o tom si mnoho z nás může nechat jenom zdát, ale nepochybuji o tom, že "něco" takového skutečně existuje

Ne všude ten pokrok pronikl. I když určité zlepšení pozorovat lze. Pamatuju, že za mého raného dětství se kočky i pes krmili jen zbytky lidského jídla.

Klárko, pěkná vzpomínka  Takový kočárek jsem měla i já 

Díky. Že by v té době měly všechny holčičky stejné kočárky?

Klárko tak nad tím jsem nedávno přemýšlela, měli jsme tolik koček, já si vedla agendu Krásné vzpomínání

Díky! My jsme si malovali rodokmeny. Asi už zmizely v matrixu... Dalo mi dost práce dát dohromady ta data.

Krasne povidani, i kdyz chvilemi smutne. Takovy je holt zivot, i ten kocici

Díky! Když píšeš o životě, není to vždy růžové. Ale to víš jistě líp než já. ;-) Jak ráda říkám, životopisy nemívají happyend. :-D

Krásná Micka! Já měla jako malá Mourečka podobných vlastností. Rád spával v otevřeném futrále na housle...

:-) Úžasná zvířátka,že?