Lhotecký lesejček v zimě

Kousek pražské podoby přírody máme za humny. Pokud se tento výraz vůbec dá u paneláku použít. Ale pozor, překvapení. Něco jsem chtěla najít a něco jiného našla!

Jaro, léto, podzim, zima?

Na sídlišti to vypadá pohodově.

Zato o kousek dál leží peřinka přímo na pomrzlém listí. Vypadá to, že příroda už se zimou nepočítala...

Pořádně pocukrovaná je i mýtinka s mechovými pařezy...

...ale lesní posilovna by se využít dala...

...jen škoda, že se návod pod uměleckým dílem těžko luští!

Tam někde v dáli má být i vodní plocha. To by mohlo být hezké...

Tohle jako stojí samo?

Civilizace je znát. Nejen podle množství pejskařů a mamin s kočárky...

A kde je sakra ten rybník? Vidím jen umělou nádrž, děti z britské školy a památné duby letní!

Od nich se dá jít snad pěti směry. Prostě si nějakou cestičku vyberu a někam dojdu...

Z rozjímání, zda si děti mají kde hrát (evidentně mají) mě vyrušilo pomekávání. Oni mají zvířátka i tady? Nejen v Kunraťáku?

A jsou i podobně krotká! Zamrzlý rybník asi dnes nenajdu, podle všeho jsem to zvládla nevědomky otočit k domovu...

Možná znáte z Adventního špacíru. Tak ahoj!