Kdo je tady pánem?

Volný den. Kožíšek však opustil vyhřátý pelíšek podezřele brzy. Vymotám se z peřin a pochopím proč. Zpoza dveří zaslechnu hluboký hlas našeho souseda. A miláček hypnotizuje dveře...

Musí počkat. Nemám zrovna náladu ukazovat se hned po probuzení. Navíc po přetažené večerce. Konečně se kluci dočkali. Černobílý Olík se vřítí dovnitř, jako by k nám patřil. A pan domácí jen  kouká po bezpečném úkrytu.

Návštěvník se neohroženě přiblíží k mističkám. Jeho strach z mojí osoby se dávno zmírnil. Už pár týdnů to vypadá, že se k nám přestěhuje. Jeho služebná to nevidí ráda. Můj domácí také ne. Vymlaskne celou kapsičku, co byla pro Julišáčka. Zadoufám, že se nepo... Nové značkové granule prý měly tyto následky. A tady splácal zahraniční masíčko. No potěš!

Miláček vše bázlivě okukuje zpovzdálí. Tohle asi nečekal! Jeho snídaně je pryč. Novou nedostane, měl si to sníst včas. Však už jsem dostala vynadáno za svou tvrdost vůči čtyřnohému dítěti. Granule mu budou stačit! Pokud tedy nějaké zbydou... Samozvaný vládce zatím urputně škrábe na našem stromě. Nemá doma nic na ostření zbraní nebo co?

Projde se po stole, pokukuje dokonce po kuchyňské lince. "Běž dolů!" Prskám jako kočka. Můj plyšák tam samozřejmě také občas vleze. Ale trvalo mu rozhodně déle, než to poprvé zkusil... Aspoň před mými zraky! "Ssssss," ozývá se intenzivně, než se hadí zvuk konečně promění v neidentifikovatelnou směs syčení, vrčení a hučení. Takhle se projevujeme, kdykoliv je nablízku náš "Pruhovanej" mentálek. To prosím ne!

Soused se staví na zadní. Má navrch. Miláček prchá pod postel. "Udělej si pořádek, ty tomu velíš," prosím ho. Marně. Mládežník si zatím ustele postupně na stromě a čerstvě uhlazené posteli. Zrzavobílý čumáček opatrně vykukuje zdola. Usedám k počítači. Jen si to porovnejte sami! Bác ho! Rána jako z děla. Copak jste kluci provedli? Někdo zřejmě skočil k zapáleným svíčkám... Vosk se roztéká po lince. No, ještě, že jste se neupálili ani nic nepodpálili! Plyšáci vyděšeně koukají. Možná ten mladší nikdy plamínek neviděl...

Obhlížím škody. Hladina adrenalinu stoupá... "Kterej z vás to byl?" Spustím ne tak docela naoko. Černobílý krasavec uprchne. "Co tam děláš?" zaslechnu z chodby a raději rychle zavírám dveře. Jestli tato návštěva bude mít následky, raději se opevnit včas! Miláček právě krouží vítězné kolečko. Ty sis to ale nevyhrál, kamaráde! Než zlikviduju katastrofu, už zase toužebně kouká na dveře...

Autor: Klára Tůmová | pátek 30.10.2015 19:50 | karma článku: 16,42 | přečteno: 580x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07