Historické devítky jednoho města

Loni jsme tu obdivovali výročí osmičková, tedy jedno konkrétní výročí osmičkové, zasazené do místních událostí. Letos máme rok devítkový, a tak i výročí budou (nejen) místně devítková.

Chybějící zastavení bylo avizováno už před pár měsíci, a pravdivě. U elektrárny pusto, prázdno, tak míříme rovnou přes starý most. Vypadá to, že ani děti si letos nemají kde hrát.

Tenhle pán od všudypřítomných holubů...

...utrpěl úplně stejně, jako loni tatíček Masaryk.

Jenže zatímco TGM na svém oři mířil ke světlým zítřkům, tohohle snad tahají za copy nebo co.

Ne, ještě hůř, škrtí ho! Pardon, likvidují sochu vůdce, který má být zatracen. Materiál ze sochy nakonec posloužil na pomník lidickým dětem, odlévání zvonečků ani výměna hlavy za jinou se nekonaly. Odstranění z očí veřejnosti ovšem proběhlo obvyklejším způsobem pomocí autojeřábu. (zdroj: informační cedule u sochy)

Zatím relativně malým skokem do minulosti se dostáváme na začátek výše končící epochy dějin.

Tahle kapitola se vlastně začala psát ještě v roce osmičkovém, ale pod hlavičkou firmy z jiného, vzdáleného města. Kompletní výrobní proces tu probíhal až od počátku šedesátek, tak vzpomeňme to osamostatnění pod devítkou a půjdeme dál. (zdroj: informační cedule u sochy)

Poštovský panáček mohl jezdit pro dopisy do sběrny už dávno (patrně 71 let), úřadovnu měl od roku 1779 v místech, kde byl i zájezdní hostinec a stáje pro výměnu koní. Pravidelné spojení fungovalo od roku 1829, jednou týdně tam, jednou týdně zpátky, deset pasažérů, dvacet hodin jízdy. (zdroj: informační cedule u sochy)

Po smrti krále Václava IV. v roce 1419 byl písecký klášter vypálen a bratři Kazatelé shozeni ze skály. Písek se stal městskou republikou a mezi královská města ho vrátil až Jiří z Poděbrad. Klášter nebyl obnoven, jeho zbytky posloužily pro různé jiné stavby. (zdroj: informační cedule u sochy) Místo, kde stával, tak dnes připomíná jen kostel Povýšení svatého Kříže.

A jsme na konci. Hlouběji do už minulosti nepůjdeme, nebojte.

Kostel vznikl již ve 13. století a původně měl dvě stejně vysoké (nízké) věže. Jižní byla v roce 1489 z již neznámých důvodů přestavěna a dodnes je zdálky viditelnou dominantou města. (zdroj: informační cedule u sochy)

Je škoda to vzít jen letem světem, takže na závěr sem dám pár detailů. Původně jsem to chtěla pojmout jako poznávací hru, ale zas škoda nepodělit se o postřehy. 

Co to je? Šicí stroj?

Jede jede poštovský panáček... 

...a zezadu někdo vchází. Pracovnice úřadu... 

...nebo ta paní snad přijela dostavníkem? 

Už je oheň na střeše...

...a my štíty máme! 

Kdo není líný vyšplhat 210 schodů, může se podívat dolů z vrcholu té opravdové. 

/27.7.

 

Autor: Klára Tůmová | neděle 11.8.2019 14:29 | karma článku: 10,89 | přečteno: 165x
  • Další články autora

Klára Tůmová

Letošní poprvé

10.4.2023 v 15:28 | Karma: 12,36

Klára Tůmová

V Praze je...

1.4.2023 v 13:41 | Karma: 17,07