Chodíš málo do Zoo nebo co?
(25.8.2019) Budík nepotřebuju, tak jsem nažhavená na další program. Snídaně, která je v ceně v hodině dvanácté sehnaného noclehu, za moc nestojí, a to si za ni podle jídelního lístku účtují 150 korun. Sbalím si raneček a po deváté už startuju do Afriky. Cestou mě zaujme knihobudka a zejména v ní uložená kniha o Marii Curie, tu si musím zapamatovat a najít... Co když ji v knihovně nebudou mít? Pár kroků zpátky a knížka o ženě, která mi dala jednu z dávných přezdívek, se přemístí do mého batohu. Tuším, že si budu nadávat, ale co kdybych ji pak nesehnala? Trvá dobré dvě hodiny, než dojdu aspoň do města, k Zoo mě směrují všudypřítomné cedule, ale nějak se nepřibližuje nebo co. Nalehko šlapající mladé dvojice mě drží při myšlence, že jdu správně, taky že jdu, jen začínám tušit, proč jsem nechtěla mít s sebou všechny věci. Koupím si lístek, ale nějak se nepozeptám po plánku, a tak se měním ve zmatenou lesní včelu. Mapu si aspoň vyfotím, ale není to moc platné, nakonec přece jen seženu originál.
Pobíhám sem tam i tak, tahle Zoo je nějaká malá, nebo se mi to zdá? Je pomalu čas na shánění oběda, zařadím se do fronty, když si naštěstí všimnu, že tady se opravdu nenajím, a i o patro výš pod cedulí „Vegetarian-Vegan“ nabízejí jen kuře nebo houby. Spokojím se s polévkou, to jsem myslela, že se rozšoupnu víc, a vydám se hledat cestu k safari. Než ji najdu, projdu celou klasickou Zoo dvakrát, některá místa i třikrát, a na druhý pokus najdu konečně i místo odjezdů Safaribusů. Paní se snaží vyzvědět, kolik z těch rozjívených dětí ke mně patří, to, že nula, musím několikrát opakovat. Pivo zakoupené u stánku musím téměř vyexovat, jak rychle je autobus připravený, a s bandou převážně polských rodinek se vydám na dobrodružnou cestu. Projížďka je překvapivě krátká a omladinu nejvíc zaujmou veverky čile pobíhající v prostoru. Africká zvířata v českém lese mi přijdou spíš divná.
„To je pořádně těžkej bágl,“ okomentuje řidič mou bagáž při výstupu, cosi jako skříňky jsem sice cestou potkala, ale našla bych je ještě i potom? Vydám se zpátky k výběhům, to hřímalo nebo se mi to zdá? S pohledy musím mít i toho plyšového nosorožce, připásuju ho k batohu, tímhle stylem si budu muset koupit větší zavazadlo. Okouknu již několikrát viděná zvířata, dám si salát a pivo, ano, nechám si i ten vratný plastový kelímek, rozloučím se se Zoo a v lehkém deštíku mažu zpátky nahoru na náměstí. Nějak jsem utratila moc peněz a nezbylo by mi na ubytování. To je nakonec dost daleko od centra, potkám několik divných existencí, až mě na zařízení zvané „U Námořníka“ upozorní linoucí se hluk. Jsou opilí jak námořníci, napadne mě. Servírka, která mě má ubytovat, nestíhá, tak mě nechá nacionále napsat na papírek a rychle mě odvede na pokoj. Na asi čtvrtý pokus trefím zmatečné heslo na wifinu, ta kupodivu pak docela funguje. Otravné jsou jen špatně dosažitelné zásuvky, tak napíchnu telefon na powerbanku a nejpozoruhodnější událostí večera je do pokoje vniklý sršán.
/předchozí díl: Jen trochu na rozjezd
/pokračování bude
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Kyjev na Rusko vyslal drony, balistická raketa v Oděse způsobila požár
Sledujeme online Ukrajinské drony v noci na čtvrtek poškodily energetickou infrastrukturu v západoruské Orlovské...
Tlaková níže přinese mírné ochlazení. O víkendu bude oblačno, přijdou i bouřky
Přímý přenos Silný vítr a nebezpečí vzniku požáru na vybraných místech v Česku hrozí ještě ve čtvrtek, výstrahy...
USA uvalily nové sankce na stovky subjektů. V Rusku, Číně i na Slovensku
Spojené státy americké uvalily nové sankce na stovky osob a právnických subjektů. Souvisejí hlavně...
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené