Abstinuju

"Už v životě nebudu chlastat!" přísaháme si ráno po divokém mejdanu. Moje poslední předsevzetí o doživotní abstinenci vydrželo do odpoledne toho dne. Můj osobní rekord činí asi týden, ale možná ho v dohledné době překonám.

O otravách methanolem kolovaly za pubertálních let nejrůznější historky. Snad každý z kamarádů znal historku o někom, kdo se napil, oslepl a umřel. Co na tom, že to byly nejspíš smyšlené báchorky. Že nemáme kupovat alkohol v tržnicích, to říkali i učitelé. Mnozí z nich taky měli v kapse podobné historky. CH3OH v chemickém kabinetě nebyl. Že se to prý nesmí.

Přesto se nám do rukou dostal. Na vysoké. Ano, vypadá stejně jako C2H5OH. Moc jsme si to nebrali. Prostě rozpouštědlo. Benzin nebo aceton taky nepijeme ani z nich nešílíme. Jedů se nesmíte bát, udělali byste chybu. Stačí respekt a trocha opatrnosti. Léky, které považujeme za bezpečné díky přísným testům, jsou přece také jen přesně nadávkované jedy!

"Hele, je to pravda, že po umělejch sladidlech se oslepne?" zeptala se mě jednoho dne moje sourozenkyně. "Co?" projevila jsem se jako inteligent. Článek v tzv. časopise na vymytí mozku byl podkladem jejího dotazu. "Z aspartamu se při odbourávání uvolňuje methanol," hlásal ten výplod kohosi. To je sice pravda, ale kolik bychom ho museli zkonzumovat? Do výpočtu jsem se sice nepustila, ale odhaduji to nejméně na desítky gramů čisté látky. Spíš víc než sto gramů látky mnohonásobně sladší než cukr. Zvládli byste to?

Některé léky jsou ve formě methylesterů, což znamená, že methanol také uvolní. Methanol je v malém množství obsažený i v alkoholických nápojích. Směs ethanolu a methanolu nejde destilací stoprocentně rozdělit. Nevzniká methanol i jako přirozený metabolický produkt? Ano, vzniká! "Fakt?" vyvalila oči nejmladší členka rodiny. "Kámoška furt jí ty dia sušenky, takže neoslepne?" "Ze sušenek ne," zněla odpověď. "Hm a chlast u čongů si kupovat můžu? To bych ušetřila!" Rozmluvit chudé studentce šílený nápad dalo slušnou práci. Druhá se nepokrytě bavila.

Dále se methanol nějakou dobu neřešil. Znala ho jen učebnice toxikologie. Znala i dnes tak omílaný fomepizol. Líh se dnes denaturuje jinými přísadami. Takovými, které od konzumace odradí spolehlivěji než možnost otravy při nezměněné chuti. Pití se kupovalo v obchodě nebo v hospodě, čas od času někdo přivezl domácí slivovici. Osoby oslepené a zabité pitím najednou nikdo neznal. A tak jsme se dožili roku 2012.

První případy jsem brala jako náhodnou otravu, nejspíš z jednoho zdroje. Jinak se počátkem školního roku nic moc nedělo, noviny neměly o čem psát. Špatné věci se stávají a podobný článek se čas od času objeví. Uštknutí hadem. Otrava houbami. Potenciální nebo i skutečná exotická nemoc. Asi nikdo z nás netušil, co bude o týden později.

"Yes to life, yes to our beds too..." "Ahoj mami!" "Jak se dostane methanol do pití?" Á moji rodinu, dění okolo běžně nesledující, zachvátila davová psychóza. "Na Nově říkali, že to bylo i v originální lahvi." "Jo, slyšela jsem." "Hele neměla bych to všechno ze špajzu vylejt?" dorazila mě maminka. Zvířecích chřipek se nebála. "Ježiš, to nedělej!" zděsila jsem se. Představa zahraničních vín ve výlevce nebyla zrovna stravitelná. "A rum používáš jen na Vánoce, ne? Z cukroví se to vypeče." Pak si z rodinného baru vybavuji už snad jen vaječňák. Ten se prý ani nevyplatí pančovat.

Druhý den se v práci konala oslava návratu kolegyň z Roháčů. Se slovenskou hruškovicí. Nejprve nafotit zátiší se stojatkami atestovaného vysokoprocentního ethanolu. Protijed máme vždy k dispozici. "Tak kdo oslepne první?" bavíme se. Polovina osazenstva si sundává brýle. A jsou "slepí" natotata.

"Co to je?" valila oči kolegyně nad mým nákupem. "Ty se nebojíš? A má to vůbec kolek?" "To je víno," bránila jsem vehementně španělskou dobrotu v mojí tašce. "Ukaž! Cizí, tak to jo."

První případ v Praze. Prohibice. "Vaječňák má 17, brandy přesně dvacet, z rumu nám nic nebylo, navíc je to Božkov, jinak samý vína," hlásí mamka po telefonu. "Běž z toho špajzu!" zaslechnu v pozadí. Sourozenkyně se také bojí o rodinný bar. Zkontroluji svůj. Vaječňáku po dně, decková bosenská "Travarica" zakoupená spíš jako suvenýr. Pár lahví vína a v lednici několik piv. Cítím se bezpečně. Zatím.