Jakýpak osud asi čeká nádherný kostel sv. Gabriela a bývalý klášter benediktinek na pražském Smíchově? Úžasná hraběnka Monica Bubna Litic nás tudy provedla a já nevycházela z údivu.
Byla jsem na jedné úžasné komentované prohlídce, tak se o ni s vámi musím podělit. Na pražském Smíchově, na kopci v Holečkově ulici stojí nádherný kostel a klášter sv. Gabriela.
Provedla nás úžasná dáma, hraběnka Monica Bubna Litic, která s takovou láskou a zápalem o všem vyprávěla! Věděla toho tolik a bylo vidět, jak moc to tu má ráda a jak jí na tom místě záleží. Kostel byl postavený za pouhé 4 roky, v letech 1887-1891. Přišly sem sestry benediktinky z německého města Beuron, aby tu založily kult beuronského umění.
Vznikla tu Beuronská umělecká škola, jejíž zakladatel byl malíř, sochař, architek a řeholník Petr Lenz. Samy sestry malovaly na zdi krásné fresky a podílely se na celé výzdobě. Beuronský styl umění je založený na přesných geometrických tvarech. Velkou inspirací byl Egypt, což je znát na každém obraze. Barvy jsou temné, tlumené, zlato modro hnědé. Krása. Nikdy jsem nic takového neviděla.
Můžete se sem přijít podívat i sami, jen tak a opravdu to stojí za to. Kostel svatého Gabriela je jediným místem na světě, kde můžete najít nejzachovalejší původní beuronské umění. Pokračovali jsme do klauzury kláštera, což je místo, kde žily sestry benediktinky, odloučené od okolního světa. Nikdo z venku sem nemohl vkročit. Nepřístupná a veřejnosti zapovězená část. Celý klášter je opravdu ohromný, se spoustou chodeb, pater, místností a schodišť. Byl postaven až pro 130 řeholnic. Ty byly převážně šlechtického původu, umělkyně, malířky, dokonce fotografky.
Klášter byl dokončený v roce 1891 a fungoval pouhých 27 let. Hned po 1. sv. válce, roku 1918, byl zrušen, sestry ho musely opustit a byly ho nuceny prodat nově vzniklému československému státu. Ten tu zřídil Poštovní úřad. Vystřídalo se tu Poštovní muzeum, Poštovní úřad šekový, Poštovní spořitelna, Poštovní poukázková ústředna, Vakus – pracoviště pro zpracování složenek...no, celý objekt dostal opravdu zabrat. Úplně mi srdíčko krvácelo, když jsme procházeli prostory, kde sestry žily a tvořily to krásné umění. A teď tu byl umakart, tapety, plast, lino, klasická ukázka socialistické kancelářské kultury.
Pošta tu sídlila bez přestávky až do roku 2016. V roce 2019 pak celý klášter i s kostelem prodala v aukci za 353 milionů soukromé firmě. On to tu nikdo moc nechtěl. Je to opravdu obrovský prostor a celý je památkově chráněný, takže jakákoliv rekonstrukce bude finančně nehorázná a vše musí být konzultováno s památkáři. V plánu je celý objekt přestavět na velký hotelový komplex. V současné době se tu prý i hodně natáčí a filmový štáb si dokonce jednu z místností přestavěl na modře okachlíčkovanou pitevnu. Zrovna tu, kam chodily sestry benediktinky rozjímat. No… bylo mi z toho úzko, musím říct. Ale byla to úžasná prohlídka, na kterou jen tak nezapomenu. Díky výkladu paní hraběnky a hlavně té jedinečnosti místa a jeho osudu. Moc doporučuju. Hezké odpoledne.
