Na Vyšehradě to s čerty šilo

Vyšehrad. Místo opředené legendami, bájemi a tajemstvím. Pojďme se podívat na záhadné Čertovy kameny, o kterých nikdo neví, jak se na Vyšehradě v zemi ocitly.

V Karlachových sadech za Vyšehradským hřbitovem najdete lavičky, které lákají k posezení, příjemný stín stromů, ale i jedno tajuplné, ba přímo ďábelské místo. Na tři kusy rozlomený, do země zaražený kamenný sloup. Řeknete si, hm, dílko nějakého umělce to jistě je. Ale nikdo nezná původ kamenů, ani jak se sem dostaly.

Podle legendy to bylo takhle. Čert pekelný dlouho usiloval o duši jednoho vyšehradského kněze, který podlehl svodům karbanu. Nastal den, kdy si pro hříšníka opravdu přišel. Knězi se ale do pekla setsakramenstsky nechtělo a tak uzavřel s čertem dohodu. Než kněz ranní mši v kostele sv. Petra a Pavla odslouží, musí čertisko až z dalekého Říma dovléct sloup z kostela Santa Maria. Dodnes tu opravdu jeden sloup v řadě chybí. Když se mu to podaří, kněz svou duši peklu odevzdá. Čert se zachechtal, protože nepochyboval o své pekelné síle. Letěl tak rychle, co mohl. V Římě sloup ze země vyrval a pospíchal s ním zpátky na Vyšehrad. Nad Benátkami ale čekal svatý Petr, který měl na belzebuba pifku už nějaký ten pátek a sloup mu mávnutím prstu třikrát za sebou do moře shodil. Čert se durdil, ale málo platno, sloup musel třikrát za sebou z hlubin vylovit.

A tak se stalo, že na Vyšehrad doletěl pozdě. Vzteky mrštil sloupem o střechu kostela sv. Petra a Pavla, ten proletěl dovnitř a rozbil se na tři kusy. Kněz se tak uchránil od bran pekelných.

Pravdou je, že původ kamenného sloupu nebyl nikdy úplně prokázán....mohl snad být součástí původní románské baziliky nebo mohlo jít o astrologický sloup. Ani záhadný nápis na jednom z kusu kamene se nepodařilo nikomu rozluštit. Geologický rozbor dokonce tvrdí, že jsou to sloupy dva a ne jeden...

No čert ví...a to doslova.

Hezký den.