Karlův most - astrologové mu přisoudili dobrý osud

Je tma, dlouho před svítáním. Honem navlíkám jupku, stahuju vlasy pod čepec a pospíchám na Křižovnické náměstí, abych uloupila to nejlepší místečko. Sám náš pan král bude dnes pokládat základní kámen toho slavného nového mostu!

Devátého července 2022 oslavil náš Karlův most krásných 665 let od svého založení. Ač kmet a stařík, mohli byste snad namítnout, pořád je pevný, statný a fešák k pohledání.

Když na jaře roku 1342 při tání ledů strhla velká voda Juditin most, který stál jen o malý kousek níž po proudu Vltavy, museli se Pražané na několik let spokojit s provizorním dřevěným přechodem přes řeku. To ale nebylo moc pohodlné a navíc to nemohl král Karel IV.,velký stavitel, jen tak nechat. A tak se stalo, že si léta páně 1357, dne 9.7., přesně v 5:31 hodin ráno sám vyhrnul rukávy královského hermelínu a na staroměstském břehu Vltavy, na dnešním Křižovnickém náměstí, položil základní kámen mostu, který vstoupil do našich dějin. Úplně mi z toho mrazí, když se vrátím v mysli o několik století zpátky a představím si to. Kdo mohl, přišel se na tu slavnou chvíli podívat. I já ves snu. Karel IV. byl nakloněn hvězdám, věřil v jejich symboliku, v postavení planet a v moc čísel. Proto se dlouho radil se svými astrology. Ti dali hlavy dohromady, počítali, dumali a hvězdy pozorovali, aby králi nakonec  doporučili právě tento den a hodinu jako nejšťastnější čas pro zahájení stavby tak významného mostu.

Celé datum a čas, tedy 1357, 9. 7., 5:31, tvoří magickou řadu lichých čísel od jedničky do devítky tam a zpátky 1-3-5-7-9-7-5-3-1, což mělo mostu zajistit dobrý osud a ochranu před zbořením. Věřím, že se to povedlo, protože až na nějaké lapálile most přečkal povodně, války a spojuje oba břehy Vltavy dodnes. Jeho výstavbou pověřil Karel IV. stavitele Petra Parléře, který už v té době pro krále pracoval na katedrále svatého Víta. „Ten most musí být pevný a musí vydržet staletí,“ kladl mu panovník na srdce. Přímo u řeky vyrůstá kamenická dílna. Kusy pískovcových skal se sem vozí z celého okolí Prahy, dokonce i z kopce Petřína. Ti nejlepší kameníci vysekávají z kamenů obdélníkové kvádry, kterých je odhadem až 65.000. Tesaři staví dřevěná bednění a hlavně jeřáby a stroje, za pomoci kterých roste most pod rukama. A že to musela být práce opravdu nelehká. Podle legendy se při stavbě do malty házela vajíčka. To ale roku 2010 vědci z Vysoké školy chemicko-technologické vyvrátili, čímž mi úplně zbořili oblíbený pikantní "drb", který jsem vždy měla se stavbou Karlova mostu spojený.

Na některých pískovcových kvádrech jsou dodnes vidět kamenické značky, které sloužily jako podpis a na jejichž základě pak byla kameníkům vyplácena mzda. Na zdech chrámu sv. Víta byste mohli najít na některých kamenech úplně stejné znaky jako na Karlově mostě. To značí, že nějaký pilný kameník pracoval zároveň u řeky na mostě a zárověn na Hradčanech na sv. Vítu. Takový středověký krátký-dlouhý týden. Pražané začali mostu říkat jednoduše Kamenný nebo Pražský. Až roku 1870 byl pojmenován po jeho zakladateli, tedy mostem Karlovým. Měl by z toho jistě radost. Stavba trvala 45 let a jeho dokončení se král nedožil. I přesto byly po jeho smrti, roku 1378, jeho ostatky slavnostně vezeny do Svatovítské katedrály po našem nejkrásnějším mostě, který vlastní rukou založil. A tak se kruh hezky uzavřel.

Pěkný začátek srpna.