Deník spisovatele – jak vzal René D. myšlení za špatný konec…
Koronavirová pustota, intelektuální nuda, nedostatek podnětů ve mně vybudily potřebu koupit si čtivo přes Heureku, čekal jsem na ně dlouho, kniha byla úplně poslední na skladě, zažloutlé listy, deset let od vydání, urgoval jsem ji několikrát, chodil do prodejny, dusil se v roušce, ale když jsem ji získal, měl jsem svou hračku na hraní. Slavoj Žižek se ve své knize „Nepolapitelný subjekt“ snaží rehabilitovat René Descartese a jeho obrat k vlastnímu egu, jehož suverenita přinesla lidstvu novověkou vědu a osvícenský optimismus. Obrat k rozumu, ke cogito, ergo sum, přispěl k tomu, jak dnes naše civilizace vypadá.
Ne že by to bylo snadné čtení, Žižek je bohém, intelektuální živel, jeho postmoderní mnohomluvnost, citování, aluze, věci komplikují, zatemňují, rozřeďují přesnost, čili hloubku nejlepších filosofů. Přesto otevírá klíčové téma, jak sám píše, chybějící střed ontologie. Střed myšlení, v podstatě jeho pevný bod, který umožňuje uchopit celé bytí. Na tuto potíž narazil naposledy Heidegger (téměř před 100 lety), a od té doby ztrácí filosofie společenský význam. Zdá se, že technická civilizace jede ze setrvačnosti dál, aniž by registrovala díru v systému. A tou je stále stejný problém, a to problém neuchopitelnosti vlastního já.
Můžeme se spolehnout na to, jak evidujeme svět? Tento problém vyřešil na počátku novověku Descartes tím, že usadil pevný bod rozumu do reality světa. V dokonale mechanistickém soukolí vytěsnil chyby, anomálie, také otázku po příčině svého rozumu. Jenže ta díra se projevovala celou dobu, zabýval se jí Kant, Hegel a na počátku 20. století i Husserl. Ten vygumoval zkušenost a zabýval se jen tím, co produkuje ego, fenomény. Chtěl tím dát lepší metodiku pro vědu, která dorazila do fáze relativity. Jenže bez první a základní otázky, co je příčinou ega, nemohl nikdy uspokojivě stanovit pozici vědy ani filosofie.
Jeho žák, Heidegger, na tom ztroskotal v životním díle Bytí a čas. Nemohl ho dokončit, protože nedokázal vysvětlit výchozí pozici Pobytu (Dasein), který si určil jako základní bod zkoumání bytí. Vycházel ještě z Husserla, z jeho transcendentální redukce, potažmo z Descartese a jeho pevného bodu rozumu. Jenže v půlce díla si uvědomil, že Pobyt jeho otázky po pravdě bytí neřeší. Jak vysvětlit naši úzkost? Lidskou představivost nebo podvědomí? Co je jejich příčinou? Jaké je pravé bytí? Jestli je subjekt součástí objektivního bytí, může na otázky vůbec sám odpovědět? Není jeho pozice vždy až příliš zkreslená?
Tady se ptám už sám a říkám si, že jediná cesta, jak z toho ven, je udělat ontologickou redukci. Nezačínat u subjektu ale u bytí. Zredukovat jeho podstatu na ten nejmenší možný jmenovatel. Jestliže se nám to podaří, můžeme uchopit svět objektivněji. Pokud se shodneme na tom, že vše, co vzniká, vzniká z ničeho, bez rozměru a času, dostaneme úplně jiný obraz naší skutečnosti. Najednou žijeme ve virtuální realitě. Ve světě, který obsahuje jen „databázi" informací. Jehož součástí jsme i my, vyspělé objekty vědomí, schopné rozumu a fantazie…
Vypadá to, že René Descartes, přes veškeré úspěchy novověké vědy, vzal myšlení za špatný konec.
Ukázka z knihy Deník spisovatele
Jan Klar
Blondýnka, co ji muži trápili, až ji zabili...
Až na čestné výjimky je současný film mrtvý, jsou už jen prefabrikáty, co se tváří jako reflexe doby. Největší zájem budí marketingově promyšlené výrobky z Netflixu, jako např. Blonde, film o Marilyn Monroe,
Jan Klar
Pozadí událostí: klišovité, plytké až nudné
Když někdo nazve svůj seriál Pozadím událostí, zřejmě by se dalo čekat, že nám odkryje něco, co není až tak běžně zjevné. Jenže se dočkáme jen staré známé manýry, která semele vše, co je zrovna módní, aby ukázala, jak je in,
Jan Klar
Deník spisovatele – hezká baba, chlapi, to má na světě nejlehčí…
Někdy až žasnu, čím se chytré hlavy zabývají v zemi, která je jen kousek od války, kde se vraždí lidé, zatímco u nás se píší chytré recenze na zcela hloupé knihy, naposledy Bílou vodu
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové 2
Co je to vůbec dekadence, o které tak často píšu? Je to jev, kdy určující, byť úzká vrstva společnosti, žije postmateriálně. Zatímco většina lidí marní své životy tím, že tupě konzumuje,
Jan Klar
Deník spisovatele – krom dlouhých nohou Daniely Písařovicové
Nebýt dlouhých nohou moderátorky nemělo by význam Magnesii Literu zmiňovat, odráží jen to, co je fenoménem společnosti, totiž její dekadenci, která trvá už dvě desetiletí.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Hasiči celou noc zasahovali v pralese Mionší, vodu nosili na zádech
Beskydský prales Mionší v noci zachvátil požár. Hasiči celou noc zasahovali v jeho nejvyšším...
Volby by jasně vyhrálo ANO, mimo Sněmovnu by zůstaly TOP 09 a KDU-ČSL
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo ANO s 32,5 procenta, ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně...
Protesty studentů eskalovaly i v Kalifornii, jeden člověk skončil v nemocnici
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Amsterdam bojuje proti nerovnosti v močení. Vyčlení miliony na veřejné záchodky
Radnice v Amsterodamu po několikaletém nátlaku ze strany žen vyčlenila čtyři miliony eur (přes 100...
Získejte ZDARMA dětskou opalovací kosmetiku Lirene
S příjemnými hřejivými pocity ze slunečních paprsků k nám ale míří i nebezpečné UV záření. To na nás působí celoročně, a proto je důležité sebe i...