Svoboda sem, svoboda tam... Se slovy solidarita a demokracie jde asi o nejpoužívanější slovo ve veřejném prostoru médií, politiků a intelektuálů.
V ročníku na MBA, které momentálně studuji, nás je celkem 24 studentů. Velmi mezinárodní složení - od Indonésie, přes Čínu, Ázerbájdžán, Irák, Slovensko, Německo, Francie, USA, až po Mexiko a Chile. Je tedy vždy zajímavé poslouchat příběhy, jiné kultury, jejich návyky a názory. S některými jsem však v nesouhlasu. Níže zmíním pár příhod, které mě stále nutí přemýšlet o významu svobody, o přístupu k ní, o tom, jak je limitována, jak ji vnímají ostatní. Tím, jak je svoboda vnímána ostatními a protlačována, je odebírána nám, postupně, nepřímo.
Během dvou předmětů jsme měli různé diskuze založené na námi vybraném tématu. Mezi tématy byly i momentálně veřejně probírané jako "žhavá témata".
Asi nejžhavější bylo "Negativní rozhodnutí Trumpa o nepřistoupení na Paris Accord". V podstatě 98 % lidí v dané místnosti souhlasilo s prezentujícím o špatnosti daného rozhodnutí. Z diskuze vyplynulo, že bychom se měli chovat "jako dospělí". Celkem to bylo bez vážných argumentů jako předem jasně daná věc. Mezi dalšími byl "Zákaz kouření v restauračních zařízeních". Uzavřeno to bylo tím, že je to lepší pro společnost a podnikatelé si na to postupem času zvyknou, i ti nekuřáci, kteří si myslí, že jde o narušení soukromého vlastnictví.
Mezi řečí mně však překvapily silnější výroky. Asi nejsilnější byl, že při volbách by občané měli být testování, zda dostatečně rozumí politice a jsou tak hodni jít volit. Další spolužačka mě informovala o tom, že nacionalismus (ve významu dnešních evropských elit) a patriotismus způsobuje války a proto je nutné je limitovat. Stejně tak jako bezhotovostní transakce - hotové peníze by se prý měly zrušit, aby se nedalo prostoru pro korupci, to ji prý vyléčí. Jeden spolužák s Francie zase věří, že chyba špatné politiky je v těch špatných lidech, kteří tam jsou, a že tam musí přijít poctivý člověk, který bude pro lidi. Kolega z Iráku si trochu postěžoval, že prý nedostal práci před 5 lety, kdy ho ředitel společnosti odmítl vzít na danou pozici na základě jeho původu, který nebyl vhodný pro danou práci. Jeden spolužák z Německa zase výrazně oznámil, že musíme být solidární s imigranty, že jsme na to dost bohatí, abychom se podělili. Můj šéf v práci (pochází z Rakouska) opakuje, že máme v práci mixovat více národností, že je to lepší. Kolegyně (Němka) mi řekla, že nerozumí, jak je možné, že doktor z Bulharska není stejně kvalifikovaný jako z Německa. Jednomu spolužákovi (Američan) jsem řekl: "Kéž by se projekt EU rozpadl a zůstalo by něco jako EHS". Jeho reakce byla: "Proč by jsi to rušil, když můžeme takto svobodně cestovat?!".
Je to jen výčet pár věcí, které mě pořád přivádí k otázce významu svoboda (nechci se snažit vyvracet jednotlivá tvrzení v tomto článku, i když s nimi nesouhlasím). Samozřejmě, každá je subjektivní a je těžko definovatelná. Pamatuji si jednu definici - "Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého".
Na základě čeho považujeme naši svobodu? Řekl bych na zkušenosti nebo historii společnosti. Zažili jsme nedávno totalitní režim, bez svobody a volného trhu. Nejen, že jsme nemohli svobodně cestovat, ale nebyly občanská práva, podnikání, soukromé vlastnictví, nic z toho neexistovalo, osobní aktivita byla vymazána. Místo toho jsme zde měli centrální administrativu, která věděla, co je pro občany dobré a co ne. Co se bude vyrábět, za kolik, v jakém množství a kvalitě, a co budou občané spotřebovávat, za kolik, v jakém množství a kvalitě. Nešlo o nic jiného než o regulace, neefektivitu, přerozdělování, zájem vyššího dobra pro společnost, rovnost nad rovnost, atd..
Svoboda buď je a nebo není. Svoboda a volný obchod jdou spolu paralelně, jeden vedle druhého, které není možné oddělit. Svoboda je odpovědnost za naše životy, za životy naší rodiny, blízkých, kamarádů a nejbližšího okolí. Proč o ní tedy přicházíme, proč se nepoučujeme o omezování svobody z naší historie? Velmi se mi líbí Friedmenovo pojetí socialismu - kdy používá sloveso "force" nutit. V socialismu nás totiž vláda nutí k chování, které je proti našemu osobnímu zájmu, je to vynucování jisté činnosti. Opět máme v Evropě kolektivismus jako nejvyšší zájem.
Ptám se tedy, co pro Vás znamená "SVOBODA" a je podle Vás v ohrožení? Nebo s EU a USA historie skončila a jsme "v bezpečí".
