Všechna velká moudra společnosti byla již napsána. Základ, rámec a události se opakují, proto bychom se měli poučit z historie. Ale my ne a ne.
F. A. Hayek krásně popisuje ve své knize Road to Serfdom (1944) hlavní rozdíl mezi svobodou jednotlivce a kolektivistickým myšlením. Kolektivismus, socialismus, fašismus, atd. jsou založené na plánování cílů. Jedná se o přesvědčení člověka, který nevěří v racionalitu a etičnost jiného člověka. Věří ve své přesvědčení (ideologii, náboženství), ve svoji jedinou pravdu a nadřazenost nad ostatními. Myslí si, že jedině on má ten správný pohled na svět a díky plánování cíle společnosti - oni chtějí organizovat celou společnost a všechny její zdroje za účelem unitárního cíle. Většinou nazývající se jako "veřejný zájem", "cíl společnosti", "vyšší zájem", "vyšší dobro", "společensky prospěšné", atd.. A jaký konkrétní případy máme? Asi nejznámější je "environmentalismus", kde dokonce aspirují na organizování celosvětové společnosti.
Je zajímavé, jak klasičtí liberální ekonomové analyzují daný spor, který jasně formulují. Oni nejsou fanatickými propagátoři "individual freedom" nebo "free enterprise society", ale naopak nahlížejí na obě strany a hledají nejefektivnější řešení. Na svobody jednotlivce se chybně poukazuje jako na hamižnost či sobeckost jednotlivce. Avšak zde jde o efektivnost mezi centrálním plánováním a výběrem jednotlivce (tedy jeho svobodou). Také Hayek polemizuje s etickým kodexem, který není standardizovaný plošně a každý z nás má jiné hodnoty a v jiném pořadí, má jiné zájmy a celkově ve společnosti probíhá tolik interakcí, které žádné centrální plánování nemůže zachytit, postihnout, sledovat, analyzovat, určité cíle dle potřeb lidí a naplánovat jejich realizaci a kontrolu. Není to z hlediska našich možností proveditelné. Centrální plánování se tak stává neefektivní v alokaci zdrojů, v rozhodování bez možnosti zachytit správnou informaci. Jedině trh je schopný nosit informaci, tedy lidé s určitými zájmy na trhu jsou schopní si vyhledat informace o potřebách, preferencích a zájmech ostatních.
Ještě malá poznámka. Volný trh je často pošlapován tím, že nemůže fungovat vzhledem k tomu, že jsme my, lidé, chamtiví (greedy). K tomu se Milton Friedman vyjádřil také jednoduše a ptal se ve smyslu: Vy si myslíte, že lidé jsou chamtivý? Myslíte si, že například Rusko není chamtivý? A co třeba Amerika, není chamtivá? Nebo Federal Reserve Bank, není chamtivý? Nejsou třeba vlády chamtivý? Vláda jsou také lidé, copak také nejsou chamtivý? A co je pro Vás být "chamtivý"? To je mýtus. Společnost, která je založena na svobodě jednotlivce, nesleduje chamtivost jednotlivce, ale svobodnou možnost jednotlivce si vybrat dle jeho zájmu.
A co v tomto týdnu?
Uma Thurman přiletěla do Karlových Varů. Při rozhovoru s novinky.cz uvedla, že natáčení jejich trháků Kill Bill dopadlo kouzelně. Tak nevím, jestli se o těchto filmech dá mluvit kouzelně, kde se jen zabíjí a teče krev. O festivalu tvrdila, že již dříve slyšela, že je velmi, velmi slavný. Za ty peníze, co dostane, by to měla tvrdit alespoň ještě pár let. Plus cituji: "Víte, mezinárodní filmové festivaly mají pro nás pro všechny zásadní kulturní význam. Hlavně dnes, kdy se zdá, že lidé tak trochu zapomněli, jak si vzájemně naslouchat. Vím, jak důležité je vidět zahraniční filmy, už kvůli kulturní výměně." Zase další člověk, který ví, jaký význam mají mezinárodní festivaly pro můj, a ostatních, život. A hlavně ta kulturní výměna ve filmu - hlavně ty její zabijácké filmy. A hlavně, že 98 % natočených filmů je financovaných z peněz daňových poplatníků nejen tu v Čechách, ale i v zahraničí, včetně daných festivalů. Pokud se nejsou schopni uživit, považuji to za důkaz, že pro náš život nemají značný /žádný/ význam.
Helmut Kohl, velký německý státník, který se zasadil o sjednocení Německa, zemřel před více jak týdnem ve svém domě v Ludwigshafenu. Všichni z nás očekávali, že jeho památka nebude uctěna nikde jinde než v Německu. Avšak ne! Elity Evropské unie si vzaly vše na paškál a dále mění přirozené věci ve společnostech. Mělo se jednat o státní akt v Německu, uctění osobnosti Helmuta Kohla. Prezident Evropské komise, spolu s vdovou po H. Kohlovi, domluvily rozloučení ve Strasburku, kde se nachází sídlo Evropského parlamentu. Dále se političtí elitáři Německa a EU vyjadřují o Kohlovi jako o Evropanovi, právem Evropanovi. Opět překrucují historii, Helmut Kohl byl především německý patriot. Žil a pracoval pro německý národ.
Celebrity z naší České centrální banky si z nás asi dělají srandu. Nejprve začnou svojí monetární politikou podporovat poskytování hypoték prostřednictvím nízkých úrokových sazeb komerčním bankám. Banky tak si tak začnou konkurovat nízkými úroky nám občanům > hypotéky se pro nás zdají být levnými a tak nakupujeme (pak, že by byla deflace hrozbou!). Poté začnou naši celebrity z Národní banky panikařit, že se asi hypoteční trh přehřívá a tak začnou daný trh regulovat s maximální poskytovanou výší komerčních bank. A abychom nebyli u konce, tak plánují poslanci novelu o poskytnutí více pravomocí ČNB, která by kompletně diktovala kritéria poskytování hypoték (úvěrů obecně) komerčním bankám. Kocourkov a arogance pánů Rusnoků a politiků.
V Mladé frontě jsem viděl nadpis ke článku: "Studie ukázala, že najedené děti se lépe učí, a tak MPSV poskytne financování obědů pro 10 000 dětí". Tak se jdu asi najíst, budu produktivnější!
Další pálka: "Ministerstvo práce a sociálních věcí chce na podzim spustit testování softwaru Logib, který zaměstnavatelům ukáže, zda na srovnatelné pozici platí mužům a ženám stejně." Já to vidím takto - ženy, od přírody, dostaly dar - dar, který znamená otěhotnět, dítě nosit 9 měsíců, porodit ho a vychovávat dítě - to vše za podpory svého manžela, který je nápomocen a oporou psychickou i fyzickou. To, že žena tak stráví mimo pracovní zkušenosti okolo tří let (při jednom dítěti) se samozřejmě odrazí na finančním ohodnocení v porovnání s muži, kteří pracují po celou dobu, aby uživili rodinu. Paní Marksová, mám pro Vás návrh, co takhle zakázat rodit, abyste dosáhla rovnosti v platech! A také to vidím hlavně tak, že MPSV nemá jediné právo intervenovat do interních záležitostí soukromých subjektů.
To už stačí...
