Jak jsem chtěl být politikem: úvod

Stát se politikem není jen tak. Politik by měl být člověk, který se stará a zajímá o veřejné dění. Snaží se veřejné dění a myšlení přesvědčit prací a také pracovat ku prospěchu veřejnosti. A jak známo, tak veřejnost nikdy nic zadarmo nedala a vše co se jí nezdá, vrací stokrát tolik. A já jsem si před pár lety řekl, že to zkusím. Ne hned, ale pomalu a postupně.

A v následujících dílech bych rád popsal svoji skromnou politickou cestu. Postřehy, situace, které jsem zažil a také vrcholné politiky, které známe a kteří jsou tak mediálně známí, že je zmínit mohu. Všechny ostatní jména zde nezazní. Nechci totiž ovlivňovat. Situace, které budu popisovat by pro ně mohly být někdy choulostivé nebo nepříjemné a to hlavně z hlediska spíše osobního, než aby to bylo o nějakých velkých skandálech. Je možné, že v mých řádcích někdo někoho pozná, nebo někdo dokonce pozná sám sebe. Pak se hold stalo. Nikdo nejsme dokonalý a já si to o sobě rozhodně nemyslím. Myslím si však, že vůbec neuškodí, když nahlédnete do nitra myšlenek člověka, který stále věří ve změnu, věří v to, že se politika dá dělat slušně a hlavně pro lidi. Naivita, kterou to může zavánět je u mne již dlouhodobá a ani po několika držkopádech v politických poznáních se jí nevzdám. Budu velmi rád, pokud budete číst mé řádky a brát je spíše jako příběh, než jako politické promo, nebo reklamu. Myslím, že na to je ještě mnoho času. Přijde-li tento čas vůbec někdy.
Také mám dilema s tím, jestli ponechat možnost diskuse. Velmi nerad diskutuji přes psaný text. Jsem spíše pro slovní výměnu v osobní diskusi, jelikož papír snese hodně a diskuse na netu také. Jelikož však mám u všech svých článků zde na blogu diskusi povolenu, asi to tak ponechám i dále. Neručím však za to, že budu na vše reagovat.
Budu však rád za jakýkoliv názor. Přeci jen, kritika je potřeba a lidé by se jí neměli bránit. A to jestli je, nebo není oprávněná je na rozhodnutí čtenářů samotných více než na autorovi.

Další část bude zveřejněna 29. ledna 2014.

PS: články jsem uložil na blog v jeden den. Vyjma toho posledního, ten totiž bude napsán až déle. Dlouho jsem se odhodlával k takovému otevřenému vyjádření, ale mám za to, že je to správné. A díky volnosti tohoto blogu si tady člověk může škrábat vše co chce. Za to má redakce můj dík!