Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Ten s tebou nezestárne - povídka

Firemní vánoční večírky by se měly zrušit. Dívat se na opilé kolegy, když jste střízlivá, je opravdu za trest. Ještěže přes svátky člověk zapomene alespoň část těch trapasů, co se tu odehrávají.

Sleduji účetního Mrkvičku, jak klečí u nohou recepční Dity a maňáskem, co sebral z výzdoby, se jí snaží dostat pod sukni. Dita se tomu blbě směje a vysílá vyzývavé pohledy k ajťákovi Lukášovi. Vím, že se jí líbí, ale také vím, že ten je v hledáčku snad každé svobodné ženské tady z té firmy. Všechny ale mají  smůlu, protože já jsem včera viděla Lukáše s nějakou černovláskou s obrovskými brýlemi. Drželi se za ruce a něčemu se smáli před výlohou hračkářství. Tak to asi nebyla ségra.

Ještěže já jsem na tom lépe. Mám Mirka. Teda částečně. Ale brzy ho budu mít celého, alespoň mi to slíbil. Už se rozvádí. A až se rozvede, tak to oznámíme i tady v práci. Teď to nejde. Kdyby se to domákla manželka, měl by u rozvodu peklo a oškubala by ho jako kohouta. Říkal mi to a já mu věřím. Má doma hroznou megeru. Co ta se mu nadělá naschválů už jen kvůli dětem. Nechápu, jak s ní mohl žít. Teď už bydlí naštěstí sám. Bohužel beze mě. Jak jsem říkala, musíme to tajit. Doma kvůli dětem a manželce, tady kvůli kolegům. Mirek je totiž náš šéf.

Dívám se na improvizovaný parket uprostřed vánočně vyzdobené vinárny a sleduji Mirka, jak tančí s Olgou z marketingu. Ona má na sobě tak upnuté šaty, že hrozí jejich detonace snad i při hlubším nádechu. Myslím, že na to čeká polovina mužského osazenstva, včetně Mirka. Chtěla jsem s ním také tančit, ale odmítl mě.

Zašeptal mi do ucha: „To nejde, beruško, všichni by na mě poznali, jak po tobě toužím. A to si přece nemůžeme dovolit.“

Pak zmizel s kolegou Hradským k baru. Odtud se vrátil s Olgou a od té doby si ji vine na hruď. Není už to nějak dlouho? Rozhodnu se vstát. Půjdu Olgu vystřídat. Když může s ní, tak to půjde i se mnou. Není spravedlivé, aby mě pořád takhle odstrkoval. Zvedla jsem se. Jak jsem se postavila, shodila jsem na zem židli. Ozvala se hrozná rána a všichni se otočili ke mně. Omluvně jsem se usmála a pokrčila rameny. A pak jsem si zase sedla. Já jsem tak blbá!

Mám pocit, že všichni a všechno rozhoduje za mne. Teď to byla židle. Jindy je to Mirek, jeho děti, manželka, kolegové. Pořád beru na někoho ohledy. Jen kráva dokáže slíbit, že odveze lidi z večírku a musí se tu nudit sama a střízlivá.

„Verunko, co vy tu tak sama? Pan šéf se tak dobře baví, vlastně všichni se veselí a vy tu tak sedíte a vypadáte smutně,“ při slově „smutně“ na mne Jaroušek z obchodního málem upadne. Dýchá mi do obličeje směs piva a whisky, kterou je velkoryse hostil Mirek na baru. Sami by si ji neobjednali. Škrti.

„Pojďte si se mnou zatančit,“ podává mi ruku.

Jdu. Ne, že by se mi chtělo, ale budu aspoň blíž u Mirka.

Když dojdeme na parket, všimnu si, že Mirek zmizel. Asi šel zpátky k baru. Nechám Jarouška, aby si mě přitáhl trochu blíž, než je nutné. Třeba Mirek uvidí, že jsem žádoucí i pro jiné, když nesedím v koutě jako pecka. Rozhlížím se po parketu. Už je po půlnoci a začíná to tu řídnout. Světla pohasla, hudba hraje pomalejší kousky a my rozšlapáváme poházené konfety a flitry z šatů kolegyně Pavláskové. Když dneska přišla, třpytila se jako diskokoule. Nedala se přehlédnout a ten její výstřih také ne.

Jaroušek se snaží konverzovat, ale já vzpomínám na slova své babičky. Když jsem jí ukazovala fotku Mirka, podívala se na ní a řekla mi: „Ten s tebou, děvenko, nezestárne a děti nevychová.“

Zeptala jsem se: „Proč, babi? Je moc hodný. Rozvádí se, plánujeme společné bydlení, a s dětma to umí úplně fantasticky…“

Babička jen pokývala hlavou a odložila fotografii na stůl: „Ale není rozvedený, nebydlí s tebou a vztah musíš tajit… Ne, ne, holčičko, to není muž pro tebe. Má příliš mnoho zájmů a nestálé srdce.“

Hrklo ve mně. Jak to může babička říci? Je mi 33, jsem sama s dcerou. Já potřebuji, aby to byl ten pravý!

„Letos mi slíbil, že budeme na Vánoce spolu. A to už přece něco znamená,“ horlím se za Mirka.

Babička se na mne podívala smutně: „Ráda bych se mýlila, Verunko. Uvidíš sama. Přála bych ti, abys našla muže, o kterého se můžeš opřít. Tenhle před překážkami uhýbá. Ten není pro tebe…“

Až mi při té vzpomínce přeběhl mráz po zádech. Kde je ten Mirek? Musím s ním mluvit. Potřebuji se ujistit, že naše plány platí. Že na štědrý den budeme spolu a pak už pořád. My a naše děti. Moje dcera má Mirka ráda už teď. Bude nám to fungovat. Vím to! Babička se tentokrát spletla. Nakonec, nemládne…

„Chtěla bych si jít sednout,“ pošeptám do ucha svému tanečníkovi.

„Cože?“ zařve Jaroušek do mého ucha.

„Musím si odskočit,“ zahulákám.

„Aha!“ Jaroušek kývne a s náznakem úklony mne propustí.

Vyrazím směrem k záchodkům. Otevřu lítačky a ucítím chlad z venku, jak kuřáci courají sem a tam. Mirek nikde není. Možná šel taky kouřit. Zatím si odskočím. Na WC je aspoň teplo. Obě kabinky jsou obsazené. Z jedné se ozývá hlas diskokoule Pavláskové: „Viděla jsi, jak šéf jede po Olze?“

„Viděla. Je to dost nechutný,“ odpoví druhá kabinka.

„Ještě minulý týden se tahal s tou Pavlou z obchodního. Že si nedá pokoj. Tři děti na krku a on se takhle spouští,“ poznávám Irenu z účtárny, „Ty jsi s ním taky chvíli chodila, ne?“

Ztuhnu. Jak tři děti? Já vím jen o dvou. A Pavla? Bojím se pohnout, abych se neprozradila, a zároveň to nechci slyšet. Mirek? Můj Mirek? To přece nemůže být pravda! Cítím, jak se třesu.

„Má toho rozjetýho víc. Víš, že s naší Veronikou asi čeká sviště?“

„Jak jsi na to přišla? Celý večer si jí nevšimnul. Osahával kde koho a hlavně tu Olgu. To by si Verča přece nenechala líbit.“

„Nepije. Proč asi? Prý, že řídí. Si myslí, že jsme dnešní,“ rýpne si diskokoule.

„Chudák Veronika. Jak jí to mohl udělat?“ lituje mě Irena.

„To máš hned,“ obě se zasmějí a synchronně spláchnou. Chci zdrhnout, ale nohy mám jak přilepené. Mirek je děvkař? A všichni to o něm vědí? Včetně mé babičky? Jen já jsem slepá a hluchá?

Otevřou se dveře kabinky: „Veroniko!“ Irena se podívá na mě a pak na třpytivou kolegyni a ještě jednou na mě.

„Co tu děláš?“ zeptají se unisono.

Na obou je vidět rozpaky, v očích mají otázku: „Kolik toho slyšela?“

„Všechno. A těhotná nejsem,“ rozbrečím se. Cítím slzy, jak mi tečou po tvářích a ničí mi make-up.

V tu chvíli jsou u mě.

„Verunko, my to tak nemyslely. To bylo jen takový tlachání. Znáš to.“

„To, že to na tebe zkoušel, byste si asi nevymyslely a jak dneska jel po Olze, jsme viděli všichni. Jsem blbá.“ Hlasitě smrkám do kapesníku.

„Můžeme ti nějak pomoct?“ zeptá se Irena.

Zavrtím hlavou, „Ne, díky, zavolám si taxík.“ koukám do zrcadla na tu spoušť ve svém obličeji a utírám si slzy.

Kolegyně spěšně vyklidí pole. Umyji si ruce a vyjdu ven. Lovím z kabelky mobil a hledám v seznamu taxík.

Naproti záchodkům jsou šatny. Je tu šero a šatnářka nikde. Ještěže si pamatuji, kam dala můj kabát. Obejdu pultík a zamířím mezi věšáky. Na konci řady najdu svůj svrchník a šálu. Sundám ho a uvidím Mirkův obličej mezi nahýma prsama Olgy. Zalapám po dechu. Olga vykřikne a snaží se zakrýt. Mirek dělá, že se nic nestalo: „Ty už jdeš domů?“

„Jo, jdu. Ale ty se koukám, zdržíš,“ neodpustím si jedovatou slinu.

„A co je ti do toho?“ vyrazí ze sebe Olga.

Podívám se na Mirka. Dívá se na nás jako by se bavil.

„Nic. Jen včera měl tu samou hlavu mezi mýma nohama,“ ucedím a chci odejít.

Slyším hluboký nádech. „Ty komedie! Co to kecáš? Mirek chodí se mnou!“ Olga se na mě zezadu vrhne a vyrve mi hrst vlasů.

Šíleně to bolí. Přesto se zastavím a řeknu: „Jasně s tebou a taky s diskokoulí Pavláskovou, Pavlou z obchodního, se mnou, pořád je ještě ženatý, někde si upletl třetí dítě a bůhví, kolik nás v tom jeho harému vlastně je.“

Olga na mě chvíli zírá a pak se vrhne na Mirka. Zatímco já ronila na záchodě slzy a toužila zalézt zahanbeně do nory, aby nikdo neviděl mou hanbu, ona se proměnila ve fúrii. S šíleným řevem začala Mirka tlouct. Nejdříve pěstmi a pak někde našla tašku a začala do něj bušit tou kabelou:

„Já ti dám, že miluješ jen mě. Já ti dám, že budeme spolu. Komu jsi to ještě sliboval? Která je další? Tak mluv, dokud můžeš!“

Mirek se nejdříve snažil Olgu chytit, ale to se mu nepodařilo, tak si aspoň kryl hlavu.

„Neblbni, vždyť se nic nestalo,“ Mirek se chabě pokouší situaci zachránit.

„Jak nestalo?“ podivím se, „Co se nestalo?“ vztek začíná bublat i ve mně.

„Tak kolik nás je?“ vykřikuje Olga a nepřestává bušit.

„Prosím tě, nedramatizuj. Jinou nemám. Prostě jsem jen Veronice o nás ještě nestihl říct!“

Mirkovi evidentně došlo, že já ho asi tlouct nebudu a tak si vybral Olžinu stranu.

Olga, celá udýchaná, chvíli přestane. Podívá se na mne. Co já na to.

„Ještě včera mi sliboval, že spolu strávíme Vánoce…“ připadá mi, že žaluju paní učitelce. Cítím zase ty proradné slzy.

„Vánoce? Ty jsi jí sliboval Vánoce? Děláš si srandu?“ Olga praští ještě jednou Mirka taškou a pak ji podá mně.

„Na, bouchni si taky. Měla jsem slíbený Vánoce i Silvestra.“

Olga odejde zpátky do vinárny, rozrazí lítačky a zařve dovnitř: „Pojďte si prohlédnout největšího kurevníka firmy! Komu Mirek ještě slíbil společné Vánoce?“

Mirek úplně ztuhne, „Olgo, neblbni. To nemůžeš!“

Z vinárny se všichni seběhnou do šatny. Mladičká kolegyně z marketingu s upřeným pohledem na Mirka, svěsí ramena: „Mně je taky slíbil,“ šeptne a otočí se zpátky k lítačkám.

V tu chvíli mi to dojde. Babička měla pravdu. Tenhle chlap se mnou nezestárne. Je to hajzl a ona to poznala jen z fotky. Já musela prožít tohle drama, abych prohlédla. Vezmu tašku, kterou mi dala Olga, dojdu k Mirkovi a praštím. Překvapí mne, jak je to úlevné. Mám chuť to zkusit znovu, ale Olga mi vezme tašku z rukou.

„Jsi na něj moc měkká,“ konstatuje a přetáhne Mirka pořádně po zádech.

Mám dost. Nechci se na to dívat. Moje modla se tu válí na podlaze a nechá se mlátit od ženský. Je konec. Jdu se domů vybrečet. Ale aspoň ho nebudu marně čekat ke štědrovečerní večeři. Jak je vidět, stejně by nepřišel.

 

Autor: Klára Dvořáková | pátek 22.12.2017 8:34 | karma článku: 25,27 | přečteno: 1163x

Další články autora

Klára Dvořáková

Si to zařiďte... - povídka

Od kolika let může být dítě celý den doma samo? Nezapálí byt, nevytopí sousedy? Co dělat, když nemáte home office ani dovolenou...? Pracujete v továrně u pásu, tatínek nikde, jste na všechno sama a sousedka volá sociálku...

28.10.2020 v 8:13 | Karma: 20,14 | Přečteno: 509x | Diskuse | Ostatní

Klára Dvořáková

Pověsíš mi poličku? – povídka 15+

Přijel jsem za ní na chatu. Čekal jsem první sex, ale všechno je asi jinak... Co teď? Zdrhnout, máknout nebo ukecat?

25.4.2019 v 10:31 | Karma: 27,45 | Přečteno: 1706x | Diskuse | Ostatní

Klára Dvořáková

Cizí náušnice - povídka

Našla náušnici v jeho špinavé košili. Manžel zapírá, ale ona má jasno - sekretářka útočí. Vyhodit či nevyhodit manžela z domu a ze života? Nebo se oba mýlí, a měli by začít bojovat proti společnému nepříteli?

9.4.2019 v 10:34 | Karma: 19,14 | Přečteno: 669x | Diskuse | Ostatní

Klára Dvořáková

Budeme si tykat? - povídka

„Co byste řekla, kdybych vás pozval na víno?“ „Že mám čtyři děti,“ odfrkne Karolína. Tohle už slyšela mockrát a její nacvičená věta vždycky zabere. „Chcete je vzít s sebou?“ podiví se muž.

21.3.2019 v 10:19 | Karma: 33,14 | Přečteno: 2480x | Diskuse | Ostatní

Klára Dvořáková

Tak s touhle nikam nejdu! - povídka

Zpoza rohu vyjde blonďaté monstrum v červené péřovce a šine si to přímo ke mně. Ale to nemůže bejt ona. Že ne? „Ahoj!“ řekne ten parní stroj, „Ty jsi Tomáš, viď?“

7.3.2019 v 10:17 | Karma: 28,40 | Přečteno: 1230x | Diskuse | Ona

Nejčtenější

Konec Skylinku přináší nové ceny i pravidla. Co musí zákazníci stihnout do konce listopadu?

Česká minisérie Moloch na CANAL+
3. listopadu 2026

Satelitní televizní služby v Česku prošly významnou změnou. Nabídka se nově sjednotila pod značkou...

MAPA: Klíčovou křižovatku v Praze 4 čeká uzavírka. Kvůli metru D se bude objíždět

Tudy se bude objíždět křižovatka ulic Zálesí a Vídeňská. (Foceno 6. listopadu...
5. listopadu 2026  16:08,  aktualizováno  6. 11. 9:04

Výstavba nové trasy metra D významně ovlivní provoz na jedné z klíčových křižovatek v Praze. Práce...

Co podniknout v listopadu v Praze zdarma? Vybrali jsme 7 akcí, kde se neplatí vstupné

Vlaková stanice Zlín-střed je pátou zastávkou legionářského vlaku při jeho...
31. října 2026  19:14

Listopad v Praze nabídne průvod strašidel, návštěvu legionářského vlaku i pohled do vědeckých...

Herečka Eva Leinweberová: Buď jste v jednom kole, nebo vám žádné nabídky nepřicházejí

Eva Leinweberová
30. října 2026  19:30,  aktualizováno  31. 10. 11:30

Diváci ji znají z Comebacku, Účastníků zájezdu či Vratných lahví. Herečka Eva Leinweberová ale...

Semir z Kobry 11 má novou roli. Z vojenského náklaďáku vznikl luxusní dům na kolech

MAN před přestavbou sloužil armádě. Měl najeto jen 4 500 kilometrů.
4. listopadu 2026  19:01,  aktualizováno  5. 11. 7:32

Z vojenského náklaďáku luxusní dům na šesti kolech! Obří MAN přezdívaný Semir, pojmenovaný po...

Na gymnázium stačilo i 29 bodů. Přehled pražských škol, kde byla nižší hranice přijetí

Kam po devítce? Výběr střední školy zaměstná celou rodinu ještě před samotnými...
6. listopadu 2026  19:08

Přijímačky na střední školy se blíží a deváťáci začínají řešit, kam podat přihlášku. Ne každý...

Památník Vojna zve 17. listopadu na prohlídky, výstavu i vzpomínky pamětníků

ilustrační snímek
6. listopadu 2026  16:48,  aktualizováno  16:48

Na komentované prohlídky a výstavu doplněnou o promítání dobových dokumentárních filmů se mohou...

Vznikající Absolonovo muzeum Blanenska a Boskovicka povede Komínková

ilustrační snímek
6. listopadu 2026  16:49,  aktualizováno  16:49

Ředitelkou vznikajícího Absolonova muzea Blanenska a Boskovicka se od 1. ledna příštího roku stane...

Za výrobu a prodej pervitinu na Kroměřížsku hrozí muži až 12 let vězení

ilustrační snímek
6. listopadu 2026  16:44,  aktualizováno  16:44

Za výrobu a prodej pervitinu na Kroměřížsku i jinde hrozí šestatřicetiletému muži až 12 let vězení....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 63
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1625x
Když to jeden čas v mém životě začalo vypadat, že všechna legrace skončila, a zůstane jen u práce a povinností, vrátila jsem se ke svým dětským snům a psaní povídek;).

 

Každý čtvrtek najdete nový příběh o nás všech, kteří nejsme vždy tak ÚŽASNÍ, jak bychom si právě přáli, na mém blogu:

WWW.OLIVIE-UZASNA.CZ

 

Z těch nejlepších povídek jsem letos dala dohromady už druhou knížku s názvem A co když je to LÁSKA?

 

Nepíšu sem moc často, ale i tak jsem od vás letos získala 5. místo v anketě Bloger roku 2017. Děkuji!

 

Novinky můžete sledovat na Facebooku: www.facebook.com/ouzasna/

 

Děkuji vám všem za případnou podporu. Velice si jí vážím.

 

 

Seznam rubrik

Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.