Konec Českého hokeje na ZOH, aneb příště s pokorou

Hokejový tým na ZOH ve Vancouveru bohužel skončil. Předposlední zápas s Lotyšskem, resp. poslední dvě třetiny, to byla hotová tragédie. Opět jsme ale měli zlatou medaili ještě před odjezdem na turnaj. Proč?

Cesta za "jakoukoliv medailí" na ZOH ve Vancouveru bohužel skončila. Je to zklamání pro mnoho fanoušků. Nechci použít termínu "pro všechny", protože kdo pečlivě sledoval přímý přenos zápasu s Lotyšskem, tak si jistě všiml, že 4% tipujících v soutěži tipovalo výhru Lotyšska. Po zhlédnutí zápasu jsem se ani nedivil.

Co mne ale zarazilo nejvíce, a vnímal jsem to z různých stran jak před ZOH, tak i v průběhu ní, že nedokážeme zůstat při zemi. Hokejisté ještě neodjedou, a nejen mezi "prostými občany", ale i v médiích už probíhají informace o tom, jak si jedou na ZOH pro zlaté medaile. No kde to jsme? To nás již opustila všechna pokora, a opravdu máme tak geniální a neporazitelný tým, že se můžeme takto vyjadřovat? Nikoliv, jak je vidět nemáme. A nikdo z nás to nemůže mít ani jednomu hráči za zlé. Jeli na ZOH a udělali maximum, nebo v tom alespoň věřím. Jak může průměrný fanoušek křičet u TV, že "ten a onen" hraje úplné nic, a že kdyby tam mohl být, tak by mu ukázal, jak se bruslí a dávají góly. To je potom každý chytrý.

V hokeji pro nás ZOH skončily, nic tak výrazného se nestalo. Ukázalo se, že náš tým není zřejmě až tak silný (ano, teď mne můžete kamenovat, pokud jste silní hokejoví vlastenci) a neměl ani potřebné štěstí.

Děje se tak i ve fotbale, že proti týmům, o kterých předem víme, že pro nás nejsou až tak obtížnými soupeři, hrajeme vcelku laxně, a pak to tak dopadá - viz Lotyšsko. Ono když hokejisté odjíždějí na jakýkoliv turnaj většího charakteru s myšlenou a vědomím toho, že doma se o nich mluví jako o jasných vítězích, není to nic příjemného. Protože národ chce jedině zlato, a i kdyby to nedopadlo, přivezli stříbro, tak by jim to většina neodpustila. Proč? No protože na to zlato přeci měli.

Pro příště bychom měli zůstávat více při zemi, těšit se z každého zápasu, nevytvářet na naše hráče tlak... ať výsledek dopadne jakkoliv, mít z něho radost.