Na první pohled se může zdát, že američtí republikáni nemohou mít 14 měsíců před prezidentskými volbami lepší výchozí pozici k zahájení boje o křeslo budoucího šéfa Bílého domu. Podpora politiky Baracka Obamy ze strany veřejnosti, i přes řadu úspěchů z posledních měsíců, nadále klesá, vysoko se naopak drží míra nezaměstnanosti a navíc se napříč zemí šíří obavy z pádu hospodářství do další recese.
Republikáni mají tedy dostatek munice a velký manévrovací prostor k tomu, aby si mohli dělat vážný zálusk na to vyhodit prvního afroamerického prezidenta z Oválné pracovny. Navíc mají hned několik silných uchazečů o prezidentskou nominaci, což je však kromě výhody i jejich největším kamenem úrazu, jenž může být ve finále rozhodujícím faktorem, který pomůže Obamovi obhájit svoji funkci. V čele těchto uchazečů jsou totiž dvě velmi výrazné osobnosti amerického politického života, které však reprezentují navzájem přesně opačné póly v republikánské straně.
Názory umírněných republikánů prezentuje Mitt Romney, bývalý úspěšný guvernér Massachusetts, který měl velkou zásluhu na ekonomické i politické stabilizaci svého státu, jenž se dostal do kolen paradoxně díky politice jeho republikánského předchůdce. Umírněnější postoj může Romneymu pomoci získat liberálnější voliče, zároveň však může být i jeho nevýhodou, neboť mu zmenšuje argumentační základnu vůči Obamovi. Navíc jako guvernér Massachusetts nechal schválit zdravotní reformu, která je velmi podobná té, jež na federální úrovni prosadil americký prezident. Obamova zdravotní reforma je přitom republikánům trnem v oku a mnozí slibují, že tento „socialistický paskvil“ v případě volebního vítězství zruší. Romneymu rovněž příliš nepomáhá jeho mormonská víra, jež může vadit republikánům z jižních států, kteří jsou převážně evangelíci.
Ještě vyšší šance na znovuzvolení bude mít Barack Obama v případě, že republikánskou nominaci získá druhý nejvýraznější kandidát, texaský ďábel Rick Perry. Tedy za předpokladu, že si američtí voliči zachovají zdravý rozum a pud sebezáchovy. Tento dlouholetý guvernér druhého největšího amerického státu je doslova proslavený svými ultra-konzervativními názory, v jejichž světle se i jeho předchůdce v úřadu guvernéra George W. Bush jeví jako učiněný beránek. Perry byl přitom původně demokrat, v roce 1988 se dokonce podílel na řízení prezidentské kampaně pozdějšího Clintonova viceprezidenta Alberta Gora. O rok později ale "vyměnil kabát" a od té doby je zapáleným konzervativcem a republikánem.
Své útoky Rick Perry cílí především na federální vládu, která je podle něho příliš silná. Typickým příkladem má být Social Security, důchodový program pro seniory, jenž je podle něj produktem Nového údělu, během něhož si Washington za Velké krize ve 30. let 20. století uzurpoval údajně neoprávněně velkou moc. Federální daň z příjmu pak považuje za "rozhodující mezník na cestě k otroctví" a američtí senátoři by podle jeho názoru neměli být voleni přímo obyvateli, ale pouze jednotlivými národními parlamenty, jako tomu bylo před přijetím 17. ústavního dodatku v roce 1913. Když k tomu přidáme ještě jeho zásadní odmítání interrupcí, sňatků homosexuálů i teorie globálního oteplování, můžou v případě jeho nominace na prezidenta začít američtí demokraté slavit očekávané Obamovo vítězství.
