Město, které si každý rok doma vystavujeme jako hračku. Jak vypadá tohle palestinské město na Západním břehu Jordánu doopravdy?
Dřevěné postavičky, žlutá kometa, koledy a vánoční ozdoby. Betlém si skoro každý spojí se stylizovanou představou skromných obydlí, Marií s Josefem ve chlévě a tří králů přinášejících dary. Jen málokdo pod jménem představí skutečné současné město na Západním břehu Jordánu, jen několik kilometrů jižně od Jeruzaléma.
Toto město, které je natolik důležité pro křesťanskou tradici, nyní čítá asi 30 000 obyvatel, z nichž většina jsou muslimové. Křesťané jsou stále početnou menšinou, ale také jich znatelné množství z města postupně odešlo, obzvláště v průběhu druhé intifády, která město silně ekonomicky zasáhla.
Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny měl být Betlém spolu s Jeruzalémem pod mezinárodní správou, aby byl zajištěn volný přístup k tamějším posvátným místům. Ve Zvláštní komisi OSN, která plán navrhla, bylo devět z jedenácti států křesťanských (včetně Československa), což s největší pravděpodobností také ovlivnilo, proč se Betlému dostalo této zvláštní pozornosti. Tak či onak, po válce v roce 1948 město připadlo Jordánsku, které posléze podlehlo v roce 1967 Izraeli. Od dohod z Osla z devadesátých let je město pod palestinskou samosprávou.
Ekonomická prosperita města je z velké části závislá na turismu, což je také jedním z důvodů, proč bylo město natolik zasaženo v průběhu druhé intifády před patnácti lety. V dnešní době ale do města proudí téměř bez ustání velké autobusy plné turistů ze všech koutů světa, téměř výhradně kvůli Chrámu narození Páně v samém srdci města. Návštěvy klasických turistů většinou proběhnou následovně: návštěvníci vyrazí autobusem z Jeruzaléma, projedou checkpointem na hranici, dojedou do města, vystojí frontu v chrámu, aby zahlédli údajné místo narození Ježíše, rychle navštíví tržiště a poté většinou zase zmizí.
Chrám a levnější suvenýry ale nejsou to jediné, co může člověk v Betlémě spatřit. Město je také sídlem nejstarší univerzity na Západním břehu a hrobky biblické Ráchel, která se nachází u severního vstupu do města.
Kromě náboženské tradice život ve městě ovlivňuje také politická situace. Ve městě se nachází dva palestinské uprchlické tábory, Ajda a Aza. Hranice města jsou také obehnány osmimetrovou betonovou zdí, která Betlém odděluje od Jeruzaléma. Kuriózně to byla právě výstavba této zdi, která odstartovala také trochu jiný druh betlémského turismu.
Vysoká šedá bariéra totiž inspirovala mnohé pouliční umělce k rozličné tvorbě, povětšinou s politickým podtextem. Město také několikrát navštívil slavný sprejer Banksy, který na různých místech ve městě vytvořil díla lákající mnohé návštěvníky, obzvláště mladších ročníků. V loňském roce v těsné blízkosti zdi dokonce vyrostl hotel, pro který Banksy speciálně upravil interiér. Mnozí mladí turisté ze Západu tak nyní navštěvují Betlém ne kvůli jeho slavné křesťanské tradici, ale kvůli umění na vysoké šedé zdi, které kritizuje dopady izrelsko-palestinského konfliktu.
Někteří tenhle vývoj kritizují jako způsob, jak vydělat na symbolu izraelské okupace, pro jiné jsou Banksyho díla způsobem, jak upozornit na bezvýchodnost politické reality na místě. Pravdou je také to, že podobně by se dali kritizovat také turisté z velkých autobusů, kteří do současného Betléma přijedou často jen hledat odlesk tradiční křesťanské představy o posvátném městě. Skutečný dnešní Betlém se ale nejspíš nachází někde mezi oběma turistickými symboly, někde v živých ulicích plných obchodů, mezi studenty na univerzitě nebo v soužití jeho muslimských a křesťanských obyvatel. Současný Betlém proto rozhodně stojí za návštěvu, obzvlášť pokud se návštěvníkům podaří nahlédnout i mimo jeho hlavní turistické trasy.
