Pohledy na izraelskou bariéru

Od začátku výstavby je jedním z nejkontroverznějších symbolů izraelsko-palestinského konfliktu. Jaká je bariéra zblízka a proč je tak problematická?

Vidím ji skoro každý den. Je to jako šedivý had z betonu klikatící se členitým terénem Jeruzaléma, kterého je možné pozorovat skoro ze všech mých učeben na Hebrejské univerzitě. Domy z bílého kamene před zdí, šedá zeď a pak další domy na druhé straně, skoro úplně stejné. I tenhle výhled samotný člověku každý den připomene křehkou politickou situaci a spoustu nedořešených problému v místě, kde jsem se rozhodla studovat.

Domy, které z univerzity vidím za zdí, jsou součástí palestinského uprchlického tábora Šu‘afat. Naprostá většina jeho obyvatel jsou držitelé modrých karet značících trvalý pobyt v Izraeli, kteří ale nemají občanství žádného státu. Přestože Šu‘afat je administrativně součástí Jeruzaléma, dělí jeho obyvatele od zbytku města osmimetrová betonová zeď s checkpointy. Můj každodenní výhled z univerzity tak zároveň ilustruje jeden z nejvíce problematických bodů týkající se izraelské bariéry.  

Výstavby bariéry byla schválena v roce 2002 především jako odpověď na násilí druhé intifády. Její plánovaná délka je 712 km, z čehož bylo zatím postaveno asi 460 km. Většina bariéry se sestává ze systému plotů, ale v hustě obydlených oblastech jako je Jeruzalém má bariéra podobu výše popsané zdi z betonových panelů.  

Bariéra je problematická z mnoha důvodů, první z nichž je její účel. Zatímco izraelští představitelé trvají na tom, že bariéra je dočasné bezpečnostní opatření, mnozí kritici tvrdí, že v dlouhodobém měřítku slouží daleko více jako jednostranně určená politická hranice dále zvýhodňující Izrael. Kromě toho bariéra také přispívá k fragmentaci palestinského území a obyvatelstva, což mnozí prohlašují za další opatření zhoršující podmínky pro vznik nezávislého palestinského státu.

Dalším kontroverzním bodem je samotné umístění bariéry. Její naprostá většina je totiž vybudována za Zelenou linií, která označuje hranici dohodnutou s Jordánskem při podepsání příměří v roce 1949. Bariéra se totiž snaží zahrnout co nejvíce izraelských osad vybudovaných na Západním břehu a v Jeruzalémě a vyčlenit co nejvíce tamějšího území obývaného Palestinci. Mezinárodní soudní dvůr na základě toho prohlásil, že bariéra vybudovaná na okupované půdě není v souladu s mezinárodním právem a je nutné ji okamžitě odstranit. Mnoho izraelských i zahraničních neziskových organizací dále poukazuje na to, že bariéra také porušuje mnohá lidská práva Palestinců, například jejich svobodu pohybu.

Dopad výstavby bariéry tak i v Jeruzalémě zasáhl různé skupiny obyvatel velice odlišným způsobem. Zatímco palestinské obyvatele Jeruzaléma bariéra zasáhla téměř ve všech oblastech denního života (výše příjmů a pracovní příležitosti, sociální vazby i přístup ke vzdělání a službám) a mají k ní tudíž výrazně negativní vztah, obyvatelé západního Jeruzaléma nebo židé žijící ve východním Jeruzalémě mají o zdi jen malé povědomí a většinou podceňují její dopad na Palestince.  

Nakolik tedy můj denní pohled na zeď odpovídá celému komplexnímu pozadí její výstavby a umístění? Dalo by se říct, že jen velice málo. Pozice mezinárodního studenta mi zaručuje výsadní postavení těch, kterých se výstavba bariéry v jejich denním životě nedotkla, a kteří ji mohou překročit, když se jim bude chtít navštívit druhou stranu. Na druhou stranu výhled z univerzitních učeben člověku alespoň každý den připomene realitu nevyřešeného konfliktu a lidi, kteří žijí na druhé straně bariéry, třeba v táboře Šu’afat. I kdyby se tak člověk cítil ukolébán klidem denního života na univerzitě ve společnosti mezinárodních studentů, denní konfrontace s bariérou slouží jako velice syrová připomínka zdejších mnohých problémů, které ještě zdaleka nejsou vyřešené.

PS: Stejně jako u minulého článku, i o tomto tématu by se dalo psát dlouho a z mnoha úhlů. Článek se nesnaží opomínat bezpečnostní situaci a kontext druhé intifády, ve které bariéra vznikla. Pokusila jsem se ale ukázat některé z problematických aspektů její výstavby, které ji dávají do širšího kontextu současných vztahů mezi oběma skupinami.