V Jeruzalémě jsem začala běhat s palestinskou organizací. Stala se z toho jedna z věcí, která mi tady dává největší smysl.
Cestou na místo srazu je v Jeruzalémě ještě ticho a teprve se rozednívá. Je letní sobota brzy ráno a běžecká skupina, jíž jsem členem, na dnešek naplánovala trasu okolo bývalé palestinské vesnice Sataf, která je nyní přeměněna na přírodní park nedaleko města. Se zíváním a lehkým zpožděním se postupně objevují další běžci. Jsou to povětšinou mladí Palestinci z východního Jeruzaléma, ke kterým se přidali lidé ze západní Evropy a Ameriky, co studují či pracují v Jeruzalémě. Když po krátkém rozcvičení a společné fotografii začínáme běžet po písčité lesní cestě, slunce už začíná pálit. Tahle skupina běžců si říká Right to Movement.
Skupina vznikla asi před šesti lety ve stejný čas, kdy se v Betlémě konal první palestinský maraton. Sdružuje komunity běžců z Jeruzaléma, Betléma, Ramalláhu, Haify a dalších zdejších měst, ale také z
ondýna, Istanbulu nebo Kodaně. Jejím cílem je především spojovat lidi se zájmem o sport a pobyt v přírodě, stejně tak jako sdílet trochu jiný příběh o Palestině a tamějších lidech. Místní skupiny se většinou scházejí několikrát do týdne a společně trénují. Kromě toho Right to Movement organizuje také pěší výlety a jiné akce spojující skupiny z různých měst. Aktivním běžcům se také často podaří z Palestiny vycestovat na maratony a běžecké soutěže v různých koutech světa.
Já jsem se přidala po opakovaných pozváních od kamarádů během letošního Ramadánu. Skupina totiž zorganizovala noční výlet pouští nedaleko Jeruzaléma, který skončil východem slunce nad Mrtvým mořem. Výlet to byl překrásný a taky mi ukázal, kolik lidí se zájmem o pohyb v přírodě a sport se dá mezi mladými Palestinci najít. Přestože jsem nikdy nebyla nijak velký zastánce běhání, lidé ze skupiny byli natolik přátelští, že jsem od té doby začala několikrát do týdne trénovat s dalšími lidmi z Jeruzaléma. Z mnohých z nich se od té doby stali dobří kamarádi.
Jedna z věcí, která se mi na Right to Movement líbí nejvíc, je to, jak přímá a přitom smysluplná aktivita to je. Během života v Izraeli nebo Palestině si člověk po chvíli začne všímat toho nepřeberného množství neziskových organizací, mezinárodních rozvojových projektů a zahraničních sponzorů, kteří podporují to či ono. V celém tom kolotoči velkých mezinárodních neziskovek je přitom jednoduché ztratit perspektivu o tom, jaké věci skutečně dávají smysl pro lidi, kteří na tomhle místě žijí. Right to Movement je jinačí v několika ohledech. Je to organizace, která vyrostla z místní komunity a která má velice jednoduché poslání. Nesnaží se vyřešit všechny zdejší problémy naráz, ale soustředí se na něco menšího a konkrétního, co má ale zároveň okamžitý dopad na všechny zúčastněné. Jestli mi přitom něco po roce v Jeruzalémě dává smysl, pak jsou to právě konkrétní komunitní projekty, které nezapomínají na to, že občas je nejlepší právě jen vzít mladé lidi společně na výlet do lesa.
Z Jeruzaléma za chvíli odjedu, ale běhat plánuji nadále. Kdo ví, třeba se mi povede tu na jaře uběhnout celý zdejší maraton.
