Pravice už nechce školné? Chce. Jen se bojí

V předvolební kampani se můžeme chovat zhruba dvojím způsobem, opomenu-li nejrůznější populisty a extrémisty. Zaprvé slibovat voličům věci, za nimiž si politik či politička stojí, má je promyšlené a věří, že jsou dosažitelné.

Ohrozit je může maximálně nutný koaliční kompromis. Zadruhé chovat se alibisticky, zapomínat na svoje předchozí názory a podřídit se momentální poptávce.

Absolvovala jsem v posledních týdnech řadu debat, především o školství. Ukazuje se, jak je velmi důležité, aby většina politických stran našla shodu v základních parametrech jeho fungování. Mám upřímnou radost z toho, že se sociální demokracii podařilo silným a soustředěným tlakem prosadit jednu ze svých hlavních priorit, tedy zvýšení platů učitelů. Dnes nás v tomto podporují nejen koaliční partneři, ale i pravicová opozice. Zároveň jsem si vědoma, že existují témata, v nichž shodu nenalezneme. Tím je například školné na vysokých školách.

Do ČSSD jsem vstoupila teprve před dvěma lety, mj. z toho důvodu, že jsem podporovala a podporuji moderní a silný sociální stát. Pouze on dokáže bránit vytváření nerovností, které v konečném důsledku prohlubují konflikty ve společnosti. Bezplatné školství a zdravotnictví jsou páteří sociálního státu. Za kritické období jsem považovala poslední dvě pravicové vlády, Topolánkovu a Nečasovu. Kvůli destrukci sociálního státu, ale i kvůli snaze zavést (vysoko)školné.

Už v roce 2008 se uskutečnila první debata, kdy toto téma nadnesl Mirek Topolánek a chtěl prosadit školné co nejrychleji. Přidali se lidovci, nakonec i zelení. Jeho vláda skončila v roce 2009 a tento úkol nestihla. Druhý pokus se uskutečnil za Petra Nečase. ODS opět silně tlačila na jeho zavedení, pro byla TOP 09 s podporou Starostů i Věci veřejné. Tehdejší ministr školství Dobeš byl pod tlakem vládnoucí koalice, aby zavedl poplatky za studium co nejdříve. On ale místo školného začal raději hovořit o tak zvaném zápisném. Jako by to něco měnilo. Princip byl totiž stejný.

V dnešních debatách na školném trvá pouze TOP 09. Všichni ostatní najednou „změnili“ názor. Lidovci prý školné za řešení situace ve vysokém školství již nepovažují, Starostové na něm rovněž netrvají a ANO jej také v programu nemá. Jenže školský expert hnutí, hejtman a rektor Technické univerzity Ostrava Ivo Vondrák přitom v řadě rozhovorů tvrdil, že zavedení školného je „jediná cesta, jak zlepšit stále se zhoršující financování veřejných vysokých škol“. Školné podporují další přední členové ANO, například primátorka Krnáčová, poslanci Vyzula, Kolovratník, Rais, ministr Pilný atd. Karel Rais, někdejší rektor Vysokého učení technického v Brně dokonce tvrdí, že byl „vždy zastáncem školného“.

Nevím, proč se najednou ODS, starostové, lidovci či ANO od školného odvracejí, když z veřejných zdrojů je jasné, že ho ještě nedávno prosazovali. Možná je to kvůli kampani a snaze ve volbách uspět. Soudný člověk snad pochopí, že jejich další změna názorů může přijít po volbách. Takže s touto sestavou ve vládě by školné samozřejmě bylo.

Já k tomu mám dvě poznámky. První: Lepit díry v rozpočtu z kapes studentů není fér. Druhá: Školství není zadarmo. Platíme ho z daní a zeptejte se kteréhokoliv rodiče, na kolik přijde jeden rok jeho dítěte na škole. A nejen na vysoké.