Ošklivá slůvka: Je to o ekonomice, hlupáku
Nebylo by na škodu vrátit se občas k tomuto vnímání věta. Takže i všechny diskuse o zrušení karenční doby (neplacených prvních dnech nemoci) by měly mít ekonomický fundament. Stejně tak diskuse o minimální mzdě. Nebo o mechanismech insolvenčního zákona a oddlužení.
Karenční doba i minimální mzda i insolvenční zákon ale mají jeden problém. Část lidí se na ně dívá ideologicky a v nějaké divné naivitě to považuje za ekonomický náhled na věc. Jenže je to velmi pseudoekonomické.
Jak zní taková typická argumentace u karenční doby? Asi takto: Bude to stát zaměstnavatele tři miliardy „navíc“. Typický argument u minimální mzdy? „Zvýší to nezaměstnanost“. A typický argument proti jednoduššímu oddlužení? „Dluhy se přece musí platit!“
Tak si proberme důkladněji třeba tu karenční dobu. Už když jsem chodila na ekonomku, jednou ze zásad, kterou nám neustále vštěpovali vyučující, bylo nedat na první dojem. Při ekonomickém rozhodování platí, že je třeba vzít do úvahy všechny okolnosti. Takže sice náklady na placení prvních tří dnů nemoci budou představovat něco přes tři miliardy korun, ale právě proto také dojde ke snížení odvodů zaměstnavatelů. Takže i když tyto platby „projdou“ přes zaměstnavatele, stát jim vyšší náklady bude kompenzovat snížením odvodů. Nebude to tedy výdaj zaměstnavatelů, ale výdaj státu.
Navíc: Stát jenom organizuje pojištění, ze kterého je nemocenská vyplácená. Peníze do něj „vkládají“ především zaměstnanci ze své hodnoty práce. Vyplacená nemocenská je jenom a pouze použití peněz, které jsou na tento konkrétní účel vybrány na základě příslušného zákona.
Další divný argument proti zrušení karenční doby je: „To se to lemplům bude stonat“. Ponechám stranou příliš „lidské“ okolnosti. Například to, že pokud někdo nějaký systém zneužívá, měl by to být podnět k lepší kontrole a nikoliv ke zrušení celého systému pro všechny (jak to udělaly kdysi pravicové vlády).
Ano, jistě vždycky existovali lidé, kteří se „hodili marod“, když se jim to hodilo. „Ekonomové“ (ve skutečnosti ideologové) pravice proto s oblibou šermují údaji o tom, jak po zavedení karenční doby poklesla nemocnost. A statistiky skutečně ukazují pokles počtu návštěv u lékaře a vystavených nemocenských. Jenže jenom naprostý ekonomický laik může zaměnit počet vystavených nemocenských a počet skutečně nemocných.
Zavedení karenční doby se navíc potkalo se souštěním regulačních poplatků (mimo jiné). Představme si člověka s čistým platem třeba 12 tisíc korun (píše se rok 2009). Teče mu z nosu, má teplotu, kašle až kapénky létají, normálně by šel k lékaři a nechal si na ty tři nebo pět dnů vystavit nemocenskou. Ovšem v novinách četl, že je zpoplatněna návštěva doktora a že za první tři dny nemoci nedostane ani korunu. Takže relativně banální chorobou mu vznikne v rozpočtu díra větší než tisíc korun. Takový člověk si to dost pravděpodobně prostě nemůže dovolit. S lehčími chorobami naloží tak, že „nadopuje“ volnými léky a jde svoje bacily šířit do světa.
Chová se totiž ekonomicky. Nebo bychom mohli říci, že mu nic jiného nezbývá.
Je třeba sledovat data také se znalostí okolností a v logice průběhu událostí. V roce 2007 bylo v naší zemi prostonáno (oficiálně s nemocenskou) 100,6 milionu dnů. V době, kdy již překonaná ekonomická krize ještě stále dopadala na občany, tedy v roce 2012, to bylo již jenom 54,9 milionu dnů. Opravdu z toho chce někdo vyvodit, že půlka nemocných v roce 2007 byli podvodníci? To je přece absurdní! Nebo se snad národ zázračně uzdravil a získal odolnost proti běžným chorobám?
Navíc v roce 2017 jsme byli zase na sedmdesáti milionech prostonaných dnů. A každoročně se tento údaj zvyšuje. To tedy znamená, že po období uzdravení se zase stáváme nemocnějšími?
Samozřejmě, že nikoliv. Nemocní jsme totiž plus mínus pořád stejně – některý rok může statistiku vychýlit nějaká zvláště urputná epidemie. Ta však nemůže vyvolat pohyb o desítky milionů pracovních dnů. To hovoříme o jednotkách milionů.
Vysvětlení hledejme zase v ekonomice. Prostě si díky vyšším mzdám a nedostatku pracovních sil lidé mohou dovolit stonat. Mají větší rezervy a tři dny bez peněz se pro více lidí (ale ani zdaleka ne pro všechny) staly snesitelným „trestem“ za to, že onemocní. A také se prakticky nikdo nemusí bát, že se ho jeho zaměstnavatel zbaví – což byl mimochodem důvod, proč ještě nedávno chodilo pod prášky do práce asi deset procent z těch, kteří měli být doma v posteli.
Ne, ne. Pečlivější analýza statistických dat o nemocnosti nepotvrzuje ekonomickou genialitu karenční doby. Potvrzuje pouze, že tímto asociálním opatřením ODS a TOP09 byli mnozí lidé zahnáni do situace, kdy obětovali své zdraví na oltář státních financí.
A co na to lékaři? Mají vlastně velmi ekonomický názor. Přechozená nemoc, zvláště opakovaně přechozená nemoc, sice znamená krátkodobou úsporu pro zdravotní systém v podobě nečerpání péče, znamená krátkodobou úsporu pro zaměstnance, protože nepřijde o výdělek, ale středně a především dlouhodobě znamená pro systém podstatně vyšší náklady a pro zaměstnance podstatně vyšší ztráty z výdělku, který se neuskuteční kvůli nepoměrně vážnějšímu onemocnění.
Tak co je vlastně na té karenční době tak ekonomického? Nic. Je to jen hloupá ideologie.
Kateřina Valachová
Je třeba si vybrat. Školu, nemocnici, služby nebo nižší daně hlavně bohatým?
Daňový balíček 2021 v podobě, v jaké prošel sněmovnou pod taktovkou ANO – ODS – SPD, znamená celkový zářez do veřejných financí v objemu dejme tomu 130 miliard korun. Většina bude chybět vládě, přes 40 miliard obcím a krajům.
Kateřina Valachová
Otevření škol? Ano. Ale musí být podmínky
Jsem ráda, že od 18. listopadu otevřeme alespoň první a druhé třídy základních škol a třeba i předškolní přípravky. Ale podle mnohých odborníků je to opatření odvážné a může mít také své důsledky.
Kateřina Valachová
Ať se školáci učí brzy na „plný plyn“!
Potřebujeme co nejdříve otevřít školy. Na tom se asi všichni shodneme. Musíme začít první a druhou třídou ZŠ, pak přidat třídy, kde se letos děti chystají na přijímací zkoušky. Tedy hlavně devítky a pětky.
Kateřina Valachová
Pokud dluhy a daně, tak jen chytře. Aby tady mohly žít i naše děti
Se zadlužením vyvolaným koronavirem se musí vypořádat všechny evropské země i celý svět. Rekordní schodek státního rozpočtu letos nebo v následujících letech je vážná věc, ale ne neřešitelná. Ale!
Kateřina Valachová
Místo chráněného otrocký účet
Chráněný účet vadí. Zjevně. Čelí nyní ve sněmovně tradiční taktice, která se ve spojení s exekucemi objevuje zas a znovu. Je to metoda „výborný nápad, ale musíme to zlepšit“. Ve skutečnosti to znamená zničit.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
O menopauze musíme mluvit, burácela herečka Halle Berry před Kapitolem
Slavná herečka Halle Berry se zapojila do americké politiky, když podpořila senátorky snažící se o...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Prodej RD 191 m2 - Dolní Lhota
Blansko - Dolní Lhota
3 800 000 Kč
- Počet článků 139
- Celková karma 33,29
- Průměrná čtenost 4453x