Bydlím, tedy jsem!

Spustila se mela kolem bydlení. Mnozí pronajímatelé a vlastníci domů křičí, že je dočasný zákaz výpovědi z bytu po dobu koronavirových opatření přivede na mizinu.

Někteří dokonce tvrdí, že jde o komunistické opatření a podporuje nenávist k movitějším lidem. Jak je to doopravdy? 

Řekněme si tři hlavní důvody, proč trh s byty u nás není normální:

1.  V Praze a v dalších velkých městech používali někteří pronajímatelé byty pro rychlý zisk á la krátkodobý hotel pro turisty. (A teď zde mají prázdno a lákají nájemce za překvapivě nízké nájmy). Asi se shodneme, že bytový fond nebyl primárně stvořen pro turisticky ruch a placeni najmu v eurech a dolarech. Ale do doby, než udeřil vir, to byl pro mnohé dobrý byznys.

2. Pak jsou tu tzv. investiční nákupy bytů s tím, že jsouurčeny pro děti nebo na zvýšení budoucího důchodu z vybíraného najmu. Historicky žádná nova strategie, což rádi potvrdí třeba pamětníci První republiky. Novinkou je, že teď vám na splátky hypotéky stačil nájem a ještě vám zbylo. Donedávna tak bylo levnější a výhodnější koupit byt na úvěr než platit nájemné. Navíc část bytů investičně skoupili cizinci. 

3. To vše se dělo za situace, kdy se v zájmu práva každého občana na připomínky k novým stavbám natolik zpomalilo stavební řízení, že se bytů staví méně, než jaká je poptávka.

A jsme v začarovaném kruhu – bytů je nedostatek (takékvůli pronájmům na hotelové bydlení a investicím), takže nájmy jsou vysoké. Nedostatek vznikl z velké části uměle, zdravý trh to rozhodně není. 

Co to znamená v této koronavirové době? Hrozí, že se bude opakovat scénář hospodářské krize z roku 2009 a lidé přijdou o bydlení, zůstanou na ulici. Zase se zaplní ubytovny, roztočí se spirála zadlužení, která nakonec postihne celou ekonomiku.  

Píší mi rodiny, kterým majitel bytu v krizové době vyhrožuje výpovědí jen kvůli jednomu zpoždění s nájmem (což mimochodem podle práva vůbec není možné), píší mi nájemci, že majitelé odmítají dohodu o splátkách. Je to normální? Někteří pronajímatelé zkrátka vůbec nechápou situaci. Zástupy okamžitě platících nájemníků tady nikde v době celosvětové pandemie nestojí a pokračující dynamický hospodářský růst nás v nejbližších měsících bohužel opravdu nečeká. Rozumně to chápou ti majitelé, kteří třeba v pražském centru najednou zkouší pronajmout za poloviční nebo i třetinovou cenu. 

Proto jsou vládní opatření správná. Toto nařízení jen dočasně stabilizuje situaci a brání okamžitým výpovědím. Navíc je časově omezené. NÁJEMNÉ NEZANIKÁ, ANI SE NESNIŽUJE. Navrhovaný zákon pouze umožňuje rozložit nájemné do splátek a v čase. 

Za mne si prostě všichni kupujeme čas na skutečně hlubší ekonomická řešení, kterými udržíme ekonomiku v chodu. Díky kterým nedojde k masovému propouštění a lidé zůstanou zaměstnaní. Když to zvládneme, vydělají na to v konečném důsledku jak nájemníci, tak majitelé a pronajímatelé, zkrátka my všichni.

To by měli pochopit zejména ti, kteří v době, kdy by se měl národ sjednotit a společně překonat náhlou krizi, zajímají výhradně o okamžitý obsah své vlastní kapsy. A pro ty, kteří to pochopit nechtějí, připomínám právní zásadu „dobré mravy“. Dovolím si dvě poznámky: české soudy rozhodně nebudou nečinně přihlížet vyhazovům rodin na ulici a násilným vyklízením bytů v době celosvětové pandemie a nouzového stavu. A zkusme najit pravdivý význam hesla „jsme v tom společně“.