Žiju, zatím jo!

Dieta je fakt věc smrtelná. Kdybych ji nedržela, tak si dojdu na plněné knedlíky s bílým zelím, protože jsem na ně měla velkou chuť. Ale to já ne, to já tedy hubnu, tak ji dodržím. Vůbec se nechovám jako Řekyně, která se má ráda.

Nechtělo se mi ven. Za prvé jsem pozvala kamaráda na špagety s tím, že poruším dietu, protože mi ty sacharidy hodně chybí. Chtěla jsem udělat špagety s olivami a s lososem. Pak jsem zjistila, že nebudu mít čas vařit nějakému kamarádovi, který si stále běhá na běžkách, já běhám po baráku a uklízím, a vlastně nic nestíhám. A navíc mi nevolal. Jenomže já měla hrozný hlad.

Sedla jsem do auta, aby moje hubnutí nebylo náhlé. Od 6. listopadu jsem shodila 10 kg, ještě chci shodit 8 kg. Mohla jsem do té Billy běžet nebo jít pěšky, ale já se rozhodla, že tedy pomalu a jistě nebudu úplně šílet a dojedu si pro jídlo tím autem. Miluji jogurty a tvarohy, jakmile vidím, že jsou vanilkové, tak beru všechno. Košík byl plný vanilkových dobrot, koupila jsem i houbičky na nádobí, abych se cítila jako hospodyňka. Lítala jsem po Bille a nikde jsem neviděla norského uzeného pstruha.

„Kde ho máte?“ zeptala jsem se nazrzlé prodavačky, která byla vysoká jako basketbalistka a dělala dlouhé kroky k boxu, já za ní cupitala jako gejša malými krůčky s plným košíkem.

„Chci jenom ten norský, žádný polský, se přeci neotrávím,“ znovu jsem ji upozornila a ona vytáhla ten s koprovou omáčkou.

„Jo, to je ON!“ zajásala jsem a letěla jsem k pokladně, kde doslova usínala mladá holka v roli pokladní.

Chtěla jsem jí koupit kafe z automatu, protože jsem se bála, že se zraní, až spadne na pokladnu. Ona tvrdila, že se za chvíli probudí.  Zaplatila jsem kartou, přišla jsem domů, účet jsem velkoryse vyhodila hned v Bille do koše, smutně jsem se podívala na automat na kávu a znovu na pokladní. Dojela jsem domů a nakrájela si salát, na který jsem položila mého oblíbeného lososa. Vzala jsem trochu olivového oleje a salát ještě pokapala citrónem  Koprovou omáčku jsem skoro vypila, ale nakonec skončila na lososu.

Divná chuť mě zastavila trochu pozdě, měla jsem snědeno více než půlku růžového lososa s hnědými divnými okraji. Vstala jsem od stolu a šla jsem se podívat do odpadkového koše na obal. Losos byl prošlý od 3. 2. – tj. celý 17 dní. Volám tedy do Billy, kde mi vedoucí tvrdila, že je to nejdříve měsíc, pak den, pak rok. Tedy, abych byla klidná, že datum je 2. 3., že to tak Němci píší. Distributor je rakouský, silně jsem o tom pochybovala. 

Oponovala jsem a zavolala jsem do centrálního skladu Billy do Říčan, který rozváží tyto norské lososy a lepí ty etikety. Nějaký chlap mi půl hodiny vysvětloval, že má hodně práce, že se mi nemůže věnovat, že on není od lososů, ale od masných výrobků.

„Víte co, kašlete na to? Jedu do nemocnice a oni vás potom budou kontaktovat, jo?“ řekla jsem rázně a naštvaně.

Volám do další Billy, v pořadí asi desáté. Dovolala jsem se  přímo na Hlavní nádraží Praha kde je také Billa. Milá žena šla do svých boxů, stejného lososa našla a řekla, ať letím do nemocnice, že jsem si koupila prošlého lososa. Byla super, nabádala mě, ať se nebojím, že můžu i zkolabovat nervově. Mluvila slovensky, tak proto byla tak fajnová. Mezitím jsem vyhrabala na internetu, jak mě může otrávený losos zabít - prosím tady - kdybyste ho někdy chtěli jíst, tak listerióza je vážně smrtelná a projevuje se do 70 dní - viz odkaz pod článkem.

Mám jediného syna, takže závěť jsem nemusela psát. Rozhlédla jsem se po vygruntovaném bytě a s pocitem, že jsem syna dobře vychovala, že jsem si vlastně v životě dost užila, že si lidé se mnou také užili, jsem si šla lehnout a čekala jsem na příznaky otravy.

Prostě blbá dieta, proč já ji držím? Abych byla šik. Kdybych nechtěla být štíhlá jako za mlada a nešílela bych, že budu vypadat jako dřív atd. atd., necvičila bych, tak by mi bylo super. Kdybych alespoň pila alkohol, tak bych si dala toho frťana, ale to já ne, to já jsem si dala vanilkový jogurt a vanilkový tvaroh a pak jsem usnula, protože jsem už byla úplně z toho telefonování unavená.

Vedoucí z Billy, která mi tvrdila, že je datum ok volá, že mám zítra přijít a že si můžu vybrat, co chci, že mi budou toto nedorozumění kompenzovat, že ta prodavačka dostane postih. A že tam našla ještě jeden stejně starý losos.Takže já tam půjdu, postih dostane vedoucí a ne nějaká dlouhá prodavačka, která mě k tomu boxu odvedla, protože chtěla být vstřícná. 

P. S.

Jako sedmnáct dní je fakt dost. Takže pokud jste včera nesehnali tohoto lososa, tak byl stahován z celé ČR i ze Slovenska. Možná nebude ještě dnes k dostání. 

https://www.idnes.cz/ekonomika/test-a-spotrebitel/i-pochoutka-jako-losos-muze-byt-nebezpecna.A070223_691885_test_str