Podivovala jsem se několik posledních let, jak se k imigrantům Řekové chovali. Vážně to bylo neuvěřitelné. Byli k nim přátelští, nosili jim jídlo, brali si je domů, aby se vykoupali a darovali jim oblečení a dětem kupovali hračky.
Jako dcera emigrantů z občanské války v Řecku jsem vnímala, že se národu, kde se válčí má pomoci. Vnímala jsem i řeckou pohostinnost, která je skutečně jedinečná, dokud nepřišli ti druzí, tmaví, ti, co neměli s válkou v Sýrii nic společného. Plavili se k pobřeží Řecka v mizerných bárkách, letos se tu utopilo na jaře několik desítek lidí. Turecko imigrantům za těžké peníze poskytovalo převoz do Řecka.
Stejně jsem stále nechápala, jak po 400 letech turecké nadvlády, která skončila před cca 100 lety jsou Řekové tak otevření k imigrantům. Žádná zášť, žádné rozlišení náboženství, žádná finanční pomoc. Tu dala Merkelová Turkům, kteří se tohoto byznysu velmi profesionálně chopili.
První vlnu syrských imigrantů, kterou jsem náhodně potkala na jednom velkém prostoru, kde je skvělé občerstvení a benzínka, byla evidentně o vycvičených a urostlých vojácích ze Sýrie. Zastavily čtyři autobusy a já jsem se dívala na značky, odkud že jsou ti velmi pěkní vysocí mladí muži, jelikož jsem si myslela, že jsou to turisté. Pak začali vycházet statní a svalnatí mladí muži, kteří se srotili kolem jednoho staršího muže a neukázali moc tvář, všimli si, že je chci vyfotit. Mezi nimi byly dvě dívky, bledé a s dioptrickými brýlemi, takže jsem je odhadla na nějaké IT expertky. Samozřejmě na hlavách měly šátky.
Řecko bylo v krizi, takže taxikáři, ale i netaxikáři vozili hojně pár set metrů do přístavu po vylodění imigrantů syrskou klientelu. Za takovou službu si vzali 50 eur, což bylo neuvěřitelně drahé. Ale Sýřané na to měli finance. Po celém ostrově Samos a Lesbos se válely stovky oranžových vest, které musely stát nemalé prostředky. Do dnešního jsou tyto ostrovy dost ošklivé díky těm vestám a vrakům z bárek,, které dopluly z posledních sil k řeckému pobřeží.
Když začali hojně utíkat lidé z Bangladéše, Pakistánu a z dalších zemí., nastal velký problém, který Řeky překvapil. Znásilňování, vraždění, vysoká kriminalita, která v této zemi skutečně oproti jiným zemím byla vždy velmi nízká až do doby příchodu těchto imigrantů, hlavně těch tmavých, těch ekonomických.
Současné centrum Athén je naprosto nedostupné pro Athéňany, ale i pro turisty. Tito ekonomičtí imigranti obsadili Omonii, která byla pro turisty vždy zajímavým místem, něco jako Václavák v Praze. Hojně se všude prodávají drogy. Místní Řekové opustili svoje domovy a odstěhovali se do bezpečnější části Athén, čímž kriminalitě nezabránili. Řecká vězení jsou plná těchto ekonomických imigrantů, ale i tady vidím snahu státu, aby jim pomohli s vyhoštěním tak, aby se mohli dostat dál do Evropy.
Imigranti nechtějí z Řecka pryč, protože jsou tu lidé skutečně velmi pohostinní, podnebí velmi příznivé, ale Řekové toho začali mít plné zuby. Omonia páchne močí a dalšími sekrementy, které zanechávají tzv. imigranti tam, kde je napadne.
Zmizeli černí prodavači, kteří nás obtěžovali na pláži, jakmile se nějaký objeví, tak ho policie zatkne. Ale kdy tomu bude konec, to ví snad jen Allah.
Pro vaši informaci uvádím, že se v žádné turistické či jiné oblasti s imigranty nesetkáte.
.
