Smrt před ordinací a č. 1

"Čekací doba je až 8 hodin," čtu se na jedné neurologické pražské klinice. Nedávno tam zemřela žena, která čekala více jak 8 hodin. Zemřela na lavičce před ordinací. Nutno dodat, že se jedná o akutní neurologickou pohotovost.

Asi tak před měsícem mě na tuto kliniku přivezla rychlá. Moje kdysi zlomená páteř prostě nevydrží únavu, tahání těžkých věcí nebo dlouhé vysedávání u počítače. Stane se, že se mi buď zablokuje a hrozně mě bolí, kroutím se, ale to mi nevadí. Fyzickou bolest snáším dobře. Horší je, když se mi stane to, co se mi stalo párkrát, začne se mi motat postel, strop, celá ložnice a já nejsem schopna ani vstát. Vydržela jsem to asi dvě hodiny v domnění, že to bude o. k., ale přišel jeden řemeslník a ten zavolal rychlou. Záchranáři vyhodnotili, že mě musí odvézt na akutní neurologii. 

Arogantní sestřička mě umístila do čekacího pokoje, kde vedle mě ležela babička, která mi stokrát opakovala, co jí je, jak byla na CT, jak je sama, jak ji přivezli z Mělníka. Snažila j sem se být milá, ale točila se mi jak babička, tak i ordinace a já jsem dostávala čím dál větší vztek. Na další posteli čekal člověk asi devět hodin. Přestal vidět na jedno oko, přesto zůstal klidný a čekal dál, kdy ho vyšetří. Jenom ta upovídaná babička měla kapačku, další starší žena ležela na bou a sténala.Neleželi jsme na chodbě, takže byla naděje, že nás vyšetří.

Skoro po třech hodinách jsem vstala jsem a šla jsem za tou sestřičkou, která vládla lékařům a všem těm čekajícím pacientům jak v místnosti, kde jsem ležela, tak i těm na chodbě, vlastně ona rozhodovala, kdo má právo přežít. 

"Musíte počkat, bereme nejdříve ty, kterým jde o život," prohodila hrozně chytře a já jsem se opřela o zeď, abych nespadla, protože co jsem měla říkat, když mě přivezli záchranáři?

"Přivezla mě rychlá, takže mi zavolejte okamžitě doktora, protože už to nevydržím," řekla jsem ostře právě ve chvíli, kdy přicházel mladý doktor. Bylo skoro jedenáct hodin v noci.

Mladý lékař viděl, že neustoupím, takže mě chtěl začít vyšetřovat, ale já ho požádala, aby vzal toho pána, co přestal vidět na jedno oko, protože tu čekal těch devět hodin, což nemohlo být pro toho pána moc legrační, navíc byl logicky na řadě přede mnou.

Co tím chci říct? Kde je problém? Proč jsou všechny emergency či akutní odborné pohotovostní ambulance tak vytížené, že lidé umřou před ordinací? Proč tak závažný problém nikdo neřeší? 

Ještě před nedávnem jsem si říkala, jak je to v Česku dobře zorganizované, jak rychle přijede záchranka, jak to jde jako po másle. Ano, to je stále pravda, ale pak to čekání před tou ordinací. Moje sousedka čekala s vysokým tlakem 12 hodin před akutní ambulancí. Než přišla na řadu, tak měla tlak vysoký jako Mont Everest.

Začala jsem se o tento problém zajímat, načež jsem slyšela neuvěřitelnou věc, jméno pražské nemocnice nebudu uvádět, protože tomu prostě nechci věřit, že by to mohla být pravda. Snažila jsem se googlit, zda se jedná o pravdivou informaci, ale nic na mě nevyskočilo, takže nevím, zda je to pravda nebo něčí návrh. Protože kdyby to byla pravda, tak je to fakt docela rychlá smrt. Údajně dávají číslo:

č. 1 - smrt

č. 2 - asi před smrtí

č. 3 - urgentní

č. 4 - akutní. ale počká "to"

č. 5 - necháme ho čekat do druhého dne - vlastně zdráv.

Docela by mě zajímalo, jestli jste měli podobné zkušenosti, kdy vás rychlá odvezla do nemocnice a vy jste zůstali trčet na chodbě. 

A jestli je toto obvyklé, tak se tady něco musí urgentně změnit a vyškrtnout č. 1., protože už jenom díky tomu číslu se někdo může hrozně leknout a rychle odejít na onen svět.