Šéfem Pfizeru je Řek Albert Bourla

Mnozí ho dnes označují za spasitele a zachránce lidstva. Jeho židovské kořeny, přežití holocaustu a znalost několika vědních oborů stojí za přemýšlení. Pochází z Thessaloniky, kterou rádi označujete jako Soluň, což Řekům vadí.

Řekové drží hodně spolu, samozřejmě je to vidět a cítit nejvíce v cizině, ale i v samotném Řecku. Kamarádi a rodina nebo naopak je pro řeckého muže svaté území, které sice porušuje, např. v rodině, ale tak, aby se o tom nevědělo. 

Tak přemýšlím, kdybych měla telefon na tohoto řeckého spasitele, vlivného byznysmena celosvětového významu a hlavně znalce farmacie, že bych mu mohla zavolat, aby do Čech poslal všechny objednané dávky vakcíny, protože se na většinu starých, tj. 80 + vůbec nedostalo, dokonce ani ne na všechny zdravotníky. Klidně bych to udělala, možná, že budu googlit a napíšu mu, protože to by nebyl žádný hrdý Řek, jak o sobě prohlašuje, ale evropský banální šéf jakékoliv firmy, kdyby nechtěl svoji současnou sílu ukázat každému, kde žije i menšina Řeků.

Vrátím se k tomu, v čem je řecký národ opravdu famózní a jedinečný. Drží hodně pospolu jak doma, tak i v cizině, pomáhají si, navštěvují se, kamarádi se denně střetávají, kamarádky už konečně také, je to prostě národ, který je úplně jiný, nežli jsou jiné jižní národy. Kdo cestuje, tak ví, o čem píšu, protože to jejich nerozlučné přátelství je fakt hodně zajímavé. Nejsou to bonzáci a své přátele nikdy nepodrazí, bojují za ně, pokud je to nutné, do roztrhání těla.

Řekové jsou samozřejmě velmi emotivní, takže se objímají, když se potkají, sem tam kápne slza i u mužské populace, která si stále myslí, že má navrch, což už dávno není pravda, ale ta hra mezi muži a ženami je legrační a mě to baví je pozorovat. Když jsou lidé z národa řeckého velcí přátelé, tak si říkají bratře a sestro, čímž projevují tu nejvyšší kamarádskou lásku. 

Rodina Alberta Bourly přežila holocaust, kdy v roce 1943 převezli z Řecka do Osvětimi 15000 Židů, kteří se už nikdy do Řecka nevrátili a skončili v plynových komorách. Výše jsem psala o řeckém přátelství, ale židovská pospolitost je naprosto nejvíc. Židé si pomáhají ještě vydatněji, protože byl tento národ těžce zkoušen a Židé jsou zvyklí, že žili mnoho let bez svojí vlasti. Každý Žid byl tedy pro druhého celý národem.

A to je hlavní důvod a obdivuhodný výkon Aleberta Bourly, protože pro Řeky je něco jako bůh. Když Řek dokáže zastávat takovou funkci, pak si celý národ myslí, že dokáže všechno. To je takové zvláštní u lidí, kteří hodně pracují, něco dokázali, tak si Řekové těchto lidí velmi váží. Jsou hrdi na každého Řeka, který něco vymyslel, vyprodukoval a není to politik, kterým se celosvětově nevěří. 

Vím, o čem píšu. Samozřejmě, že je to trochu nadsázka, že bych mu zavolala nebo napsala. Nebo není?