Pan Okamura nemá mediálního poradce?

Po skoro čtyřech měsících si pouštím zprávy, kde se najednou objeví Okamura, který byl velmi krutý a nelidský k afgánským uprchlíkům. Chtěl se zalíbit?  Jedná se o rasistické prohlášení? Pokud ano, tak by měl odejít z politiky.

Každý politik by měl být diplomatický a sdělovat věci tak, aby nepoškozovaly a neurážely žádný národ a žádné náboženství. Chápu, že se většina bojí muslimského náboženství a jeho krutosti, ale politik by neměl být rasistický z důvodu, aby jeho prohlášení nepoškodilo národ český nebo německý, prostě národ, který není muslimský. V dnešní době je opatrnost na místě. Nehodí se říkat emotivně a bez kontroly, určitě ne k současné situaci v Afganistánu, které vedlo válku proti Sovětům a Američanům, muslimům i nemuslimům, přes čtyřicet let.

Afganistán byl okupovaný již Alexandrem Velikým. Kdo trochu zná historii této krutě krásné země, tak ví, že za vlády krále, který byl poté svržen svým bratrancem, byl Kábul velmi moderní město, kde nebyly ženy zahaleny a žily velmi moderní život. Kábul byl ráj pro turisty, hlavně pro kuřáky marihuany, která se v Afganistánu běžně kouřila. Byla to krásná léta, kdy se v klubech tancovalo, hrál se jazz a zpívalo se. Ovšem za hranicí Kábulu lidé žili velmi chudě a netušili ani, kdo jim vládne, tehdy to netušili.

Po pádu krále, který byl na zahraniční cestě, nastoupil jako první prezident jeho bratranec, který se spolčil se SSSR, ale jeho afgánská hrdost mu nedovolila, aby je poslouchal tak, jak si to SSSR vyžadovalo. Byl to krutý a autoritářský prezident, který potlačoval muslimské náboženství a prosazoval komunismus. Jeho diktátorská politika se afgánskému lidu nelíbila, takže byl svržen zrovna tak, jako král.

Nastoupil druhý diktátorský prezident, který bral lidem jejich pozemky, tedy jejich obživu. I on zakazoval tisíciletou tradici, tj. bojoval proti muslimskému náboženství. Afgánský lid chtěl žít v klidu a chtěl zpátky svoje náboženství, které stejně Afgánci tajně provozovali, byť byly mešity uzavřené. A tak začalo kruté zacházení s vlastními lidmi, které vláda popravovala jako ovce. Prostě odpůrce toho či onoho systému střelili vojáci nebo bojovníci zezadu do týla. Stříleli se navzájem. Mrtvoly zdobily kilometry prašných silnic. A začali se rojit islámští bojovníci, kteří nechtěli být již pod nadvládou SSSR, ale ani USA. Obě tyto velmoci válku s Afganistánem prohrály. 

Prezident byl zastřel v královském paláci i se svými členy rodiny včetně malých vnoučat, celkem se jednalo o dvacet tři rodinných příslušníků, příbuzných afgánské královny, která žila s králem v exilu.

Pamatujete si, že byl v Afganistánu zakázán poslech hudby a zpěv? Moc dobře si vzpomínám, když byl tento zákaz odstraněn. Lidi zpívali tichými hlásky a tancovali zvláštní afgánské tance. Konečně tančili podle svých tradic a pravidel. A já jsem nechápala, kam až může dojít diktátorské vedení země, kde byla zakořeněna tisíciletá tradice, kterou nevykořenily ani ruské, ani americké tanky.

Je pravda, že se těžko pozná, jestli sem přivezeme radikální islamisty nebo ne. To je opravdu velmi složitá otázka. Ale je také pravda, že můžeme zachránit pár stovek lidí, kteří by byli určitě v Afganistánu zabiti, kteří utíkají před jistou smrtí.

Ani já, ani pan Okamura nemáme český původ, pan Okamura ho má na 50%, ale chová se jako kdyby to byl on, kdo rozhodne o životě a smrti Afgánců. Svými hláškami proti všem migrantům se chce zalíbit českému národu, který má opravdu problém s přijímáním muslimských uprchlíků z různých zemí. I tomu lze rozumět, ale vše se dá říct jinak, tj. kultivovaněji, ne populisticky, především tak, aby se neohrožoval národ český. 

A na závěr? Proč počítáte všichni s tím, že budou chtít Afgánci odejít do jiné země, když prožili takovou historii, kdy se během několika let vystřídali sympatizanti s afgánským králem, pak se sovětskými politiky a pak s USA. Nakonec se z toho národa stali bojovníci. A to, že se dokázali srotit do takové síly je fenomenální jev, ať se nám to líbí nebo ne. Proto tam vojska měla zůstat. Tato strategie odchodu vojáků bude mít smrtelné následky.

I proto je opatrnost na místě. A každé prohlášení by mělo být diplomaticky sděleno, jinak se může stát fatální chyba.

P. S. Jeho názor byl ve včerejších zprávách na ČT 1.

 

 

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Katerina Kaltsogianni | úterý 31.8.2021 8:22 | karma článku: 14,31 | přečteno: 523x