Afriku můžete milovat, nebo nenávidět. Já si vybrala to první.
Na Marii Imbrové si okamžitě všimnete klobouku. Doma jich má několik. Říká, že to je praktický doplněk, který navíc vzbuzuje vážnost a rozšiřuje osobní prostor.
„Afriku můžete milovat, nebo nenávidět. Já si vybrala to první,“ začíná rozhovor Marie Imbrová. Její láska je vidět na první pohled – na hlavě má „safari“ klobouk a kolem krku výrazné africké šperky.
Jak dlouhá byla Vaše cesta, než jste prvně vkročila na africký kontinent?
Poměrně dost. Vdala jsem se, vystudovala orientalistiku – afrikanistiku s červeným diplomem a se dvěma dětmi. Vlastně jsem téměř vychovala dva syny, dceru a poté jela. V 39 letech jsem se dostala na ministerstvo a do Afriky.
Rodina Vás následovala?
Ano, děti tam chodily do škol a manžel pracoval. Dokonce nejmladší syn se odmítá vrátit a zůstal v Zimbabwe. Nikdy jsem nedala přednost jenom kariéře, chtěla jsem ji skloubit s rodinou. Teď se mi péče o děti vrátila. Ony jsou samostatné a já mohu dělat to, co nešlo v devatenácti.
Poznatky o Africe jste nejdříve nastudovala ve škole. Jsou tyto teorie aplikovatelné v praxi?
Někdy to je velice obtížné. Afrika je nesmírně dynamická a nejrůznější tabulky a analýzy tady rychle pozbývají smyslu. Za pár let je tu všechno úplně jinak.
Afrika je přece jen pro západní svět daleko a ten ho vnímá podle svých měřítek. Jak se oni dívají na nás?
Středoevropané jsou pro ně vůbec divní. Dívají se na nás jako na rozmařilé bytosti a my jimi skutečně jsme. Odkládáme oděv jenom proto, že se nám nelíbí. Máme všechno, na co běžný Afričan nemá nebo na to dlouho šetří, jako jsou hodinky nebo mobily. Pak to jsou třeba detaily, jak zacházíme s vodou.
V čem jsme tedy tak jiní?
Třeba ve vnímání sociálních hodnot. V Africe neexistuje individualismu. Lidé tam jsou spokojení, když jsou začlenění do komunity. Někdo je matka, tak se od ní očekává péče o děti. Chci zdůraznit, že jim to tak vyhovuje a jsou spokojení. Na prvním místě je komunita, kmen nebo rodina, pak až jednotlivec.
Dá se Afrika vůbec pochopit?
Až tehdy, pokud s nimi žijete. Sdílíte starost o vodu a jídlo. Přijmete skutečnost, že se někdy neobědvá, protože prostě není co. Zaplníte žaludek něčím, co není zas tak chutné, ale hlad odezní. A pak samozřejmě odhodíte individualismus a zapojíte se mezi ně. Pak můžete částečně pochopit Afriku. Jedním z příkladů nepochopení je ženská obřízka.
Žijete mezi Afričany a víte o ní…
To je přesně náš evropský pohled. Nám by se to nelíbilo. Obřízka souvisí se vzděláním i s populací a na plno místech se už nepraktikuje. Jsou ale etnika, kde se neobřezaná žena neprovdá, protože je považovaná za prostitutku. Je hrozné, pokud se to provádí na vesnici v primitivních podmínkách, dnes jsou ale i kliniky, které to dělají v hygienickém prostředí. Bez vzdělání se to ale nevymítí.
Jak ji tedy můžeme přijmout?
Něco vám řeknu, co je na podobném principu. Jednou v době Velikonoc jsem měla na ambasádě přednášku o zvycích, byl o to velký zájem a nechyběla ani televize. Na závěr mě manžel vyšlehal pomlázkou. To byl takový šok, že ještě dlouho potom to běželo v televizích a lidé nechápali, jak je možné, že se někdo v Čechách takhle řeže. To je podstata odlišné kultury.
Zdůraznila jste obřízku i západní individualismus. Jak se chováme přímo v Africe, jsme pořád „koloniální pánové“?
Jistě. Prostředí běžného Afričana si stále přivlastňujeme, mám na mysli třeba mezinárodní hotely. Uvědomme si, že tam jezdíme na návštěvu, ale neustále se chováme velice evropsky, chceme náš servis. Jsme pro ně rozmařilí, ale paradoxně nás chtějí i napodobit. Rozmařilost je totiž symbolem bohatství a dostatku. Ten, kdo si neváží věcí má peníze na další.
Působila jste především v Keni a Zimbabwe. Je i dnes znát, že to jsou bývalé britské kolonie?
Samozřejmě. Například podle kohoutků u vany, vzdělávání nebo jízdy vlevo a také se tam podává čaj o páté.
Sbíráte šperky. Kolik jich máte?
V osobní sbírce jich mám přes osmdesát. Některé jsem si tvrdě vybojovala koupí na trhu a jsou z celé Afriky. Některé z nich mají zajímavou i krutou historii. Jsou v nich korálky z poloviny devatenáctého století a za některé šperky by se dříve dal koupit otrok.
Foto (Hana Krpešová): stránky Marie Imbrové
Kateřina Adamcová
Angkor Wat je nejkrásnější za svítání
Zvoní budík. Jsou čtyři ráno a venku je ještě tma. Pro vstávání v tuhle nekřesťanskou hodinu máme důvod – východ slunce u nejznámějšího kambodžského chrámu Angkor Wat. Vidět prastarou svatyni za svítání je prý zážitek. Za hodinu vyjde slunce...
Kateřina Adamcová
Nezaplatíš? Neprojdeš!
Vlak z Bangkoku do Kambodži odjíždí v pět ráno. Poslední zastávkou je jeden z nejoblíbenějších hraničních přechodů pro cestovatele mířící k chrámům Angkor Wat. A taky jedno z nejvyhlášenějších míst pro kšefty s vízy a nejrůznějšími podvody. Bez úplatků se prý skoro jistě nedá projít. Uvidíme.
Kateřina Adamcová
Za každou minci jedno přání...
Bylo pod mrakem. Těžký vzduch se lepil na kůži. V Městě andělů, jak místní Bangkoku říkají, prší každý den. Nic zvláštního, je léto. Období dešťů. Hodinová intenzivní sprcha přichází pravidelně odpoledne. Tak tomu aspoň bylo, když jsem andělskými čtvrtěmi procházela já.
Kateřina Adamcová
Kam zmizela řečtina?
Cinkání příborů, skleniček s recinou, vůně čerstvě grilovaných ryb potřených olivovým olejem. Horký letní podvečer občas pročísne slaný vánek od moře. Historické uzounké uličky řeckého Lindosu na ostrově Rhodos nejsou širší než na rozpažení rukou dvou lidí. Díky tomu se dá i v pravé poledne schovat před ostrým středomořským sluncem.
Kateřina Adamcová
Život na kartu
O americké ekonomické krizi se šušká, píše a diskutuje. Většinou ale z dálky, z tepla domova a s plným žaludkem. Málokdo si ji ale skutečně prožije se vším, co k tomu patří...
Další články autora |
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Ani vás nepustí do haly. Podvodů při prodeji lístků na MS v hokeji přibývá
Organizátoři i policie varují: Kupovat vstupenky na mistrovství světa v hokeji od někoho jiného než...
Katar plánuje vyhoštění lídrů Hamásu, ale není kam. Jordánsko je zpět nechce
Premium Katar je místo, kde si lídři teroristické organizace Hamás léta užívali pětihvězdičkového luxusu....
Za bydlení politiků platíme tisíce, vládní byty a vily mnozí z nich nevyužívají
Premium Stát jen za tento rok zaplatí za bydlení v Praze mimopražského ministra školství Mikuláše Beka...
Izrael zavřel hraniční přechod do Pásma Gazy. Humanitární pomoc tam končí
Izraelská armáda v neděli oznámila, že po ostřelování uzavírá hraniční přechod Kerem Šalom, určený...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2474x