Děkuji za tento článek

Krásně napsáno. Také jsem si na pana Luďka vzpomněla 26.8. a zapálila svíčku do okna, byla jsem tehdy u něj zaměstnána, byl to člověk s velkým srdcem a vždy mě a mojí kolegyni Danu dokázal pobavit jeho originálním humorem, charizmem a pohodou, která z něj zářila, byl nejúžasnější zaměstnavatel, kterého jsem kdy měla. Nikdy na něj nezapomenu. Přeji Vám, paní Kateřino, upřímně, jen to nejlepší. Marta

Re: Děkuji za tento článek

V tom případě vás asi znám... Ozvěte se mi prosím na mail... díky předem

:-(

 ted dalsi otresny pripad z Chorvatska. ach jo

VÍM ŽAŽILA JSEM

Dobrý den, moc hezky napsaný. Já jsem v tom už za 5 let ale někdy mám pocit ,že to bylo včera co seděl vedle mě a řešíme obyčejné věci,někdy mě to přepadne v autě no je to těžká zkouška života. Co se dá dělat zůstali děti a žít se musí. Všem které to potkalo .....................jen čas trochu pomůže.

Re: VÍM ŽAŽILA JSEM

Děkuji. A takhle už to bude napořád - jakoby to bylo včera. Ta nejhorší bolest se "uklidí", ale některé pocity prostě zůstanou. je to zvláštní, ale je to tak. Přeju hodně síly

Někdy

pociťuji jako smutnější,když kdosi, kdo by to potřeboval jak sůl ne a ne umřít. Někdy by to tááák pomohlo zbytku světa.   

Dámo ...

... od nepaměti Vás moc nemusím, ještě z dob televize, ale Vaše dnešní zamyšlení je moc hezké. Děkuji a

Re: Dámo ...

děkuji moc za upřímnost  

Kdo tohle naprogramoval,

tak je hovado debilní. Navzájem se požírat, válčit, chcípnout. Církve bych nechal upálit za podvod a zločiny. Svět je hnus i ze všema zbraněma. Krásné je miminko, než se z něho stane šmejd.

Krásná je příroda, než tam jeden sežere druhýho.

Re: Kdo tohle naprogramoval,

kdo te zase podvedl, chudacku?

Paní Boudo Kašparová

odbočím od tématu článku, snad mi to prominete - V části Vašeho popisu píšete "Pro mě osobně není lidský život automaticky cenější, než zvířecí, záleží vždy na konkrétním tvoru a situaci"... můžete prosím popsat konkrétně nějakou takovou situaci... nějaké dilema, nebo modelovou situaci, kdy by jste se třeba musela rozhodnout mezi zvířetem a člověkem... když už o tom tak píšete...

Á propó - Makovec123 - dopředu upozorňuji, Tebe jsem se na nic neptal, opravdu mi stačí reakce od paní Boudy Kašparové

Re: Paní Boudo Kašparová

Taková situace není. Nemůže být. Vytvořil by se precedent, který by zásadním způsobem změnil všechny hodnoty naší civilizace. Nejsme barbaří, abychom kvůli koni, psu, kočce, křečkovi...řešili dilema priority života v kritické situaci z tohoto pohledu. Ano, jestliže se nějaký člověk rozhodne nasadit život za zvíře..je to jeho rozhodnutí. Ale pokud tím způsobí smrt člověku, je to zločin.

ad stesk

on tuten stesk zrejme cas od casu padne na kazdyho komu nekdo umrel. taky pomerne casto myslim na mamu, ale fakt je ze ti (vam) katko nezavidim. zvlast kdyz si vybavim co se o okolnostech smrti vaseho pritele psalo.

Re: ad stesk

Makovča asis to nepochopil...  běh života je opravdu narodit se... prožít život... umřít. Na ty, co prožili život a umřeli skutečně občas vzpomeneme, čas od času nás může přepadnout i trochu toho stesku - ale nikdo z nás asi nechce zpochybnit ten života běh...

Paní kbk píše o situaci, kdy někoho ztratíme náhle... v půli té cesty životem. Ne v důsledky "běhu života", ale něčím zásahem - ať už zločinným nebo prostě z blbosti!

Už to chápeš?

Ve spoustě věcí s paní kbk nesouhlasím...  ale tohle popsala přesně. Jsem 12 let po těžké autonehodě, při které jsem přišel o přítele, který řídil...  a svět už vždycky bude "před tím" a "potom". A nejde jen o pochroumané tělo - zůstaly i šrámy na duši.

poděkování

Víte, ať si to uvědomujeme či nikoliv, kaýdý z nás žije v nějakém tom společenství. Avytvážíme siširší či užčí vazby, JE PŘIROZENÉ, ŽE LIDÉ ODCHÁZEJ - ALE S NIMI ODCHÁZÍ I KUS NAČICH JI V ONĚCH ODCHÁZEJÍCÍCHBYTOSTECH. DÍKY, že jste čtenáře Vašeho blogu na tuto skutečnost připomněla. S každým úmrtím někoho mě blízkého, vzpomenu si na ty předchozí.... Díky, Václav Kozel

Re: poděkování

děkuji a souhlasím

Moc mně nedochází

proč má někdo potřebu o úmrtí milované osoby informovat po devíti letech veřejnost. To máte nějaké výčitky? Nebo o sobě potřebujete vytvořit nějaký obraz? Či Vás opustily kamarádky? Prostě nechápu, ačkoliv jsem starý a už mně umřel kde kdo, včetně několika psů.

Re: Moc mně nedochází

co prosím? Asi jste se zbláznil  J

e to o tématu "stýská se nám", prostě jsem chtěla říct, že soucítím s každým, kdo přijde o někoho blízkého. Chtěla jsem říct těm, kdo to nezažili, jak moc to bolí. Je to nepřenositelné. O mém vlastním příběhu je tam minimum, rozhodně jsem to nikdy nepitvala v médiích a nikdy nebudu.

A výčitky? Proč jako? Já nebyla viník.