Muž z Moskvy - tentokrát vážně

Článek navazuje na fikci z minulého týdne, která byla pojata "převážně nevážně". Nyní si dovoluji nabídnout jiný pohled.

Shrneme si fakta. Respekt uveřejnil 26.dubna článek Muž s ricinem, ve kterém Ondřej Kundra píše, že do Prahy přiletěl z Moskvy agent s ricinem v kufříku. Muž na letišti nasedl do diplomatického vozu Ruské federace a odjel na ruské velvyslanectví. Hrozilo prý nebezpečí, že jeho terčem jsou tři komunální politici, proto dostali policejní ochranu a byli odvezeni do úkrytu.
Autor uvedl, že jeho informace pochází z důvěryhodného zdroje, který nemůže prozradit. Za normálních okolností by to bylo naprosto pochopitelné. Kdyby v roce 1973 reportéři deníku The Washington Post Carl Bernstein a Bob Woodward nechránili svůj tajný zdroj (Hluboké hrdlo), největší kauza v dějinách žurnalistiky - aféra Watergate - by nikdy nespatřila světlo světa.
V současné době se ovšem nekompromisně požaduje aby vše (hlavně úvahy o nesrovnalostech v oficiálních verzích) bylo podloženo solidními pramennými materiály. Kdyby někdo uvedl jako pramenný materiál „tajný zdroj“, zřejmě by mu tento argument vynesl několik nelichotivých nálepek. V tom lepším případě.
A o to právě jde. Buď budou pravidla platit pro všechny, nebo pro nikoho. Za stávajících pravidel musíme Kundrův tajný zdroj označit za pochybný.

Podle mého názoru existují jen tři možnosti.
1.Naše kontrarozvědka komplot odhalila a došlo k úniku této informace do Respektu. 
BISka však oznámila, že provedla vlastní vyšetřování a že k žádnému úniku nedošlo. Budeme ji muset věřit. Katastrofální představa, že by v kontrarozvědce pracovali lehkovážní jedinci, kteří  informace vztahující se k bezpečnosti státu a jeho volených představitelů, předávají kámošům z médií.
Tato první možnost by tedy byla jen výsledkem koncentrované rusofobie. Jinými slovy – falešná zpráva.

2.Informaci o agentu s ricinem získal náš „krtek“ v ruské tajné službě a předal ji dál hypotetickému zdroji, aby ji poslal na kompetentní místa. Zcela jistě ne do novin. Pak by se jednalo nejen o nepředstavitelný amatérismus „tajného zdroje“, ale dokonce o zločin, protože zveřejněním článku, by ruské tajné službě autor prozradil, že má ve svém středu buď našeho nebo dvojitého agenta.

3.Rusko se rozhodlo naše tři komunální politiky potrestat tím, že je připraví o klidný spánek. Žádný plán vraždy, žádný muž s ricinem. Jen psychologický útok. V tomto případě by tajný informátor mohl skutečně existovat a cílem by bylo předat informaci dál.
A ten kdo článek zveřejnil, posloužil jako užitečný idiot.

Ať už platí kterákoliv z uvedených možností, možná by bylo vhodné opatrněji zacházet s obviněním Ruska ze státního terorismu a to bez jakýkoliv důkazů jen na základě pochybného tvrzení. Je to velmi vážné obvinění. Dokonce i proti Rusku, proti kterému je dovoleno prakticky cokoliv.