Dnes trochu nevážně, když kolem nás řinčí zbraně a virus neustále převléká kabáty. Dříve bývalo hodně politických anekdot, dnes je jich poskrovnu. Proto si musíme vypomoci realitou. Samozřejmě s lehkou nadsázkou.
Znáte to. Sejdou se Čech, Američan a Rus. Tři hlavy státu. Buď letí letadlem, letadlo hoří a jeden z nich vyskočí místo s padákem s batohem jídla. Jindy zase spadnou do spáru lidojedů. Dva se stanou součástí jídelního lístku, a ten třetí, když oznámí, že je prezident Československa, náčelníkovi se rozzáří oči a se slovy „tam mám kluka na škole“, pozve prezidenta na oběd.
Jo, bejvávalo. Tyto vtipy už dnes nejsou. Naposledy jeden podobný vyprávěl Miloš Zeman, jako že on a Klaus letí v letadle, letadlo se zřítí a…no vidíte - pointu jsem zapomněl. Jsem na tom podobně jako Vlastimil Válek, který poskytl rozhovor na DVTV v době, kdy, pravda, ještě nebyl ministr úřadující, leč hodně pravděpodobný.
Na otázku redaktora „a na kdy jste objednán k panu prezidentovi“, následovala odpověď: „Tak to vám řeknu naprosto přesně“.
V tu chvíli se mně vybavili Černí baroni: „Soudruhu kapitáne, která loď zahájila palbu na Zimní palác?"
„Tak to vím naprosto přesně, súdruhu generále. Byl to křižník Potěmkin! A od té doby a na jeho počest súdruzi v Sovětském svazu staví takzvané Potěmkinovy vesnice.“
Pan Válek sice nezabrousil do takové hluboké úvahy, ale po zlomku vteřiny oznámil
„Teď jsem to zapomněl...“
Na ČT 24 (20.1.) proběhlo interview s nastupujícím ministrem zemědělství, poměrně neznámým Zdeňkem Nekulou.
Redaktorka položila otázku: „Co vás přimělo přijmout nabídku?
Zdeněk Nekula: V letech 2015-2018 jsem působil jako předseda představenstva podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu a současně jsem v letech 2015-2019 zastupoval ministerstvo zemědělství v dozorčí radě v exportní pojišťovně. Vypršela mně smlouva a chtěl jsem si nějakým způsobem odpočinout. Jurečka se mně zeptal, jestli bych nechtěl nějakou menší brigádu…“
Tak vida, další z avizovaných odborníků. Tenhle však možná nehodlá dřít do úmoru.
Jistě pane ministře, fajn brigádička.
Ještě měl dodat, že problematice rozumí, neboť právě čte knihu Rok na vsi.
Člověka nic tak nepotěší, jako když se může zasmát politikům. A naši páni ministři se určitě na nás pro to nezlobí.
Co může být pro ně cennějšího, než šťastný úsměv jejich občanů.
