Americká centrální banka dosáhla svého. Bezprecedentním tiskem ve výši 4 miliard dolarů pomohla domácí ekonomice postavit se na nohy a výrazně ozdravit trh práce. Jelikož ten v minulém měsíci vykázal dynamiku, která byla jednou z nejlepších za posledních deset let, zahájení procesu zvyšování úrokových sazeb by nemělo již nic bránit.
Již v dubnu tohoto roku bylo zřejmé, že Fed začíná vážně testovat způsoby, jak odsát nadbytečnou likviditu ze systému, která by bránila zvýšení sazeb.
Primární způsob, jak Fed kontroluje nadbytečnou likviditu, je úroková sazba placená za nadbytečné rezervy komerčních bank. (IOER aktuálně na 0.25% p.a.). Tato sazba by měla být teoretickým dnem pro úrokové sazby na mezibankovním trhu (banky si mohou půjčovat mezi sebou za určitý úrok, nebo peníze uložit u americké centrální banky). Systém ovšem není perfektní, neboť nebankovní subjekty, které drží významné množství likvidity, nemají možnost zaparkovat svoje prostředky u centrální banky za vyšší nabízený úrok, a tak půjčují svoje prostředky na trhu za nižší úrok. Efektivní úroková sazba se v posledním roce stabilně pohybovala kolem 0.08% p.a., což bylo v cílovém pásmu Fedu 0.00-0.25% p.a.
Pokud bude chtít Fed začít zvyšovat sazby, má kromě sazeb placených za nadbytečné rezervy ještě další nástroje, a to reverzní repa a termínová depozita.
Zatímco termínová depozita pouze vysají prostředky ze systému, reverzní repa jsou mírně komplikovanější. Fed si půjčí od komerčních bank za fixní úrok a na oplátku poskytne kolaterál, kterým svoji půjčku ručí. Kritické je, že tento kolaterál může být znovu použit na peněžním trhu. Fed tedy zároveň utahuje monetární politiku (zvyšuje náklady likvidity), ale zároveň dovoluje širokou dostupnost likvidity všem, kteří jsou ochotni danou cenu platit. Pokud by Fed nevracel část kolaterálu do trhu, brzdil by dynamiku mezi nabídkou a poptávkou, která v minulosti vyústila paradoxně až do záporných výnosů na nejbezpečnějších amerických T-Bills (nebylo jich jednoduše dostatek).
Jak je vidět na grafu níže, Fed v poslední době výrazně zvýšil tempo denní absorpce nadbytečné likvidity ze systému, a to zejména zvýšeným používáním termínových depozit.
Tyto likviditu stahující operace mají za následek pokles rezerv komerčních bank, které mohou banky používat k úvěrování soukromého sektoru.
Méně likvidity si nutně vyžádalo růst efektivních úrokových sazeb na 0.12%, což je sice stále extrémně nízká úroveň, je však nejvyšší od března roku 2013. Jedná se o jasnou předzvěst prvního zvýšení úrokových sazeb. Rovněž mějme na paměti, že období klesající nadbytečné likvidity sebou v minulosti přineslo dopady na růst volatility a pokles akciových trhů. Sledování dynamiky likvidity pro investory v posledních dvou letech nebylo příliš důležité, neboť cesta byla jasně daná. Dnes se však pomalu vracíme k tradičním nástrojům měnové politiky z předkrizových období a všem s nimi spjatým dopadům na investiční portfolia.
Autor: Jan Kaška, Sven Subotič
Tato zpráva není investičním doporučením. Aura Invest Group s.r.o., vázaný zástupce společnosti Colosseum, a.s., obchodníka s cennými papíry.
