Vrať se do Sorenta.

Léto je tady,dovolená klepe na dveře a sem tam se objevují příživníci, kteří se snaží naládovat vaši peněženku v případě, že je poloprázdná.

Včera z kupy letáků ve schránce vyklouzla jedna pohlednice, která mne na chvíli uvedla do stavu "beztíže".

Italie. Je to už mnoho let, co jsem zakotvil na italské botě a její ostruze, Gargánu. A odsud bylo snadné dostat se do Neapole, přeplout na ostrov Capri, navštívit Pompeje, vystoupat na Vesuv a jen tak se courat po Castellammare nebo Salernu. Stále mně zní v uších "Vrať se do Sorrenta". Otáčím pohlednici.

Píší mně Žaneta a Petr. Na text, který vypotili, docela slušná jména. A na to, že byly zneužity známými vydřiduchy, kteří už přivedli tisíce lidí na mizinu a do spolku s exekutory, až moc slušná. Stupidní reklama a nebezpečná. Takže hned odpovím:

"Milá Ženeto a Petře,děkuji za přání krásného léta. Děravé lehátko nemám, do nafukovacího člunu mně neteče a gumový kruh je mně na houby. Máte pravdu, léto je opravdu jen jednou za rok a užívat, to ano, jde o to, co si pod tím představujete. Já osobně bych rozložil stan na zahradě, případně gril na balkoně paneláku a svůj čas bych věnoval "zaštupování"/oprava děr na ponožkách/ díry, která vznikla ve vašem rodinném rozpočtu. Pokud bych využil vaší nabídky, pak už nyní trénoval běh na dlouhou trať, protože určitě bych za čas honit bycha. Já nemám díru v rozpočtu, zaplatím Norsko a v kasičce bude opět pouze luft. Do Sorrenta se nevrátím, opráším Gottovu nebo Hálovu nahrávku a mrknu na fotky. Vytočím telefonní vaše telefonní číslo, které jsem přeškrtal, počkám, až se ohlásí záznamník a pak vám pěkně od plic sdělím, kam si máte svoji nabídku strčit".