Tři děti? Chce to systém.
Narozením prvního dítěte přestane existovat váš dosavadní svět. Přesunete se do úplně jiné galaxie, ve které platí naprosto jiné pravidla. To, čemu jste se dřív smáli (a mysleli si, že pro vás to nikdy platit nebude) se stane vaší realitou. Tak nějak budete mít ještě několik měsíců tendence našroubovat svá zajetá pravidla z opačné části vesmíru na váš současný stav, ale pak vám dojde, že to je marná práce. Tím středobodem sluneční soustavy se porodem stane vaše dítě. Patriarcha, který naruší představy o vaší autoritě i schopnostech. Bude vám vládnout absolutní mocí, a přitom bude paradoxně zcela odkázán na vás. Domluvíte se na vzájemných pravidlech (dobře, respektujete ty jeho), po několika vyčerpávajících neúspěšných pokusech o nadvládu rezignujete, a tím dospějete k symbiose.
Narozením druhého dítěte budete katapultována z pracně vytvořené kolonie do jiné části vesmíru (tu vaší původní, bezdětnou, tak tu nenávratně spolkla černá díra). Neplatí v ní žádná pravidla, o kterých jste kdy slyšela. Improvizujete a snažíte se přežít. Zjišťujete, že vaše myšlenky už nebloudí směrem k získání moci nad trůnem. Smířili jste se s rolí poddajné poddané, plníte rozkazy (dobře, potřeby) všech okolo a jste pyšní na to, že vaše planeta přežívá.
To mi takhle po ní pobíhal 19 měsíční Matěj, v postýlce ležel 5 měsíční Jonáš a já koukala na test se dvěma čárkama. Houstone, máme problém. Stav nouze.
Současnost. Píše se léto 2018. Mám tři malé děti. A život naruby. Blogy, které o tom píšu, můžou vyznívat depresivně. Nemyslím to tak. Berte to s nadhledem. Používám sarkasmus, protože to je to jediné, co mi pomáhá se nad to všechno povznést. Život s dětmi je krásný, ale ne růžový. Každý, kdo děti má, to chápe. Střídají se u vás chvíle naplněné nepopsatelným štěstím, s chvílemi, kdy vrávoráte na hraně propasti, koukáte dolů a špičkou boty zoufale drolíte drny pod nohama, ať už, proboha, konečně spadnete a máte pokoj.
Tak. Vybrečela jsem se na okraji té propasti a je načase vrátit se zpátky do reality. Pokud jste matkou od vícero dětí, je nezbytné vytvořit si systém. Dnešní blog je pro ty, kteří (stejně jako já) snili o velké rodině, přerostlo jim to přes hlavu, a během telefonování s Houstonem se snaží stabilizovat situaci mimo krizový stav. Předávám zkušenosti, které se můžou hodit:
Pokud máte děti s věkově zanedbatelným rozdílem, myslete pozitivně, tedy barevně. Doslova. Vše, co musíte kupovat ve vícero kusech, barevně odlište. Neboli každému dítěti přiřaďte natrvalo jednu barvu a v té mu pořizujte věci. Třeba takové zubní kartáčky. Matějovi kupuju modré, Jonášovi zelené a Filipovi žluté. Věřili byste, že je docela problém sehnat žlutý kartáček? Často ho nahrazuju oranžovým, ale jak zahlídnu žlutý, jdu po něm. Do zásoby, jasné?.
Lahvičky na pití. Objevila jsem báječně praktické, nevylívací, v jedné drogerii. Ovšem problém, na skladě neměli zelenou. Tedy tu pro Jonáše. Pořídila jsem mu žlutou, Filip v té době stejně nepil nic jiného, než moje mlíko. Teď se spolu přetahujou o tu novou, s Mauglím. Matěj má jasno, jeho je modrá.
Ručníky a osušky. Barevné rozlišení je v tomto případě velmi praktické a přitom snadno realizovatelné. Jen jsem musela pořídit speciální nástavec, na který se dá všechno pohodlně pověsit, už holt nejsme rodina o dvou členech v koupelně. S rostoucím počtem dětí se zmenšuje váš životní prostor, úměrně ovšem roste míra vaší vynalézavosti.
Nádobí. Neříkám, že barevné rozlišení dle dětí dodržuju při každém jídle, protože tolik barevných talířů nemáme, ale třeba na své lžičky si kluci už zvykli a sami se rozesazují podle toho, u kterého talíře ta jejich leží. Tyhle jsem pořídila v Praze. Jsou větší než klasické malé lžičky a menší než lžíce pro dospělé. Pro děti akorát. A k tomu mají moc pěkné rukojeti. Navíc barevně odlišené. Jak málo stačí k radosti, a přitom taková blbost.
Přes barvičky k další vychytávce. Oblečení. Matky od vícero dětí to znají. Vybíháte s dětma ven a přehrabujete se mezi věšákama. Teplejší bundy, větrovky, mikiny, vesty, děleno třema, vlastně krát tři. Nejdřív jsem sháněla barevné ramínka, což se ukázalo jako problém. Nevadí. Jste matka a jste kreativní. Rozlišila jsem věšáky jinak. Pro manžela jsem k barvám doplnila i začáteční písmeno od dítěte. Přece jen, je to chlap. Řešení se ukázalo jako praktické, ale je potřeba mít k tomu i manžela, co spolupracuje. Ten můj se snaží, ale ve výsledku je mu jedno, na který věšák co po příchodu domů pověsí. Takže to musím jednou za čas přeházet. Přes drobné nesnáse jednoznačně doporučuju.
Pokud váše chvilka kreativity přetrvává, rychle toho využijte. S přibývajícícm počtem dětí touha po drobné seberealizaci slábne, nehledě k časovým možnostem. Tyhle obaly na zdravotnické průkazy jsem si tvořila ještě během prvního těhotenství. Chtěla jsem je rozdat kamarádkám. Nakonec jsem jen dodělala jména mých dětí, a jak jsem teď ráda, že je mám.
Pořiďte dětem velkou společnou postel. Není nic lepšího, než spiklenecky spřádat plány večer pod peřinou a ráno v tom pokračovat hned po probuzení. Mluvím z vlastní zkušenosti, jsem z dvojčat. Vlastně to byl jeden z důvodů, proč jsem si přála mít děti tak brzo po sobě. Abych jim dopřála to dětství v partě. My to se spaním našich dětí vyřešili tak, že jsme k sobě přisunuli dvě postele a nechali na ně vyrobit jednu velkou matraci. Zatím to teda vzhledem k nízkému věku všech zúčastněných realizujem dost s obtížema, ale za pár měsíců nadejde den, kdy na tohle řešení ta moje smečka nedá dopustit. A Až budou děti starší a budou toužit po vlastní posteli, prostě to zas rozdělíme.
No a nakonec, praktická rada pro všechny matky, i ty od jedináčků. Pokud vám až dosposud přišly všechny vychytávky přehnané, nebo zbytečné, podělím se s vámi o jednu, která stojí za to. Až vám děti onemocní, vytáhněte tužku a papír a všechno si zapisujte.
V tom stresu a strachu o dítě si zpětně marně vybavíte, kdy jste mu naposled měřili teplotu, a co jste mu na ní dali za lék. Kolikrát dítě za den zvracelo a kolikrát jste měnili plenku. Jestli třeba nesměřuje k dehydrataci. Komplikuje se to samozřejmě přidáním dalších léků. Pokud navíc onemocní všechny děti naráz, je tahle mise bez tužky a papíru naprosto nereálná. Nemoci jsou v rodinách s vícero dětma vůbec lahůdkovým zbožím. Zažila jsem si za ty tři roky už nespočet variant. Nevím, jestli je horší, když děti onemocní na etapy, a vy se tak pasujete do role ošetřovatele na dobu několika týdnů (u nás neštovice), nebo když u nich nemoc propukne u všech naráz, a vy s takovou prakticky jen přendaváte teploměr z jednoho do druhého ( u nás nedávno Coxackie viroza). Rodiny jedináčků to neznají, ti dostanou od lékaře doporučení držet se mimo kolektiv. Rodiny s vícero dětma, no ty jsou kolektivem už samy o sobě...A tak je potřeba vytvořit systém. Ideálně i s barvičkama, když už. Život je hned barevnější, věřte mi...
Kateřina Karolová
Co si, matko, napečeš, to si taky sníš!
Dřív jsem neměla příliš pochopení pro lidi, kteří selhávají v naprosto obyčejných situacích. Úklid dětského pokoje, ranní odchod z domu, smysluplný rodinný program, společná večeře. A pak jsem se stala matkou.
Kateřina Karolová
Zakázali vám kvůli blbýmu viru zábavu? Netruchlete, má to řešení!
Nechtěla jsem psát o koronaviru, věřte mi, že ne. Ale dnes ráno na mě vyskočil tenhle článek a mě se po tom všem, co jsem zatím četla, udělalo tak fyzicky zle, že jsem to nemohla nechat být.
Kateřina Karolová
To nechcete zažít. Ani jako pacient, ani jako doktor. (Příběh 2. V zájmu alternativy)
Kdysi mi radil jeden starší kolega: „Nemějte mi to za zlé, ale vkročí-li do ordinace dětského lékaře matka s dítětem v šátku a jeřabinami okolo krku, je dobré, mít se na pozoru.“ Neberte mě za slovo, ale v něčem měl pravdu.
Kateřina Karolová
To nechcete zažít. Ani jako pacient, ani jako doktor. (Příběh 1.- magnetické kuličky)
Série blogů, ze které dnes zveřejňuji první část, je věnována příběhům, které se týkají dětského lékařství a skutečně se staly. Myslím, že je potřeba, aby se o tom vědělo. Třeba to někomu zachrání život.
Kateřina Karolová
Láká vás studium medicíny? Zvažte to! – část devátá (Lékař může za všechno!)
Dostal se ke mně sdílený text jedné paní, která děkovala lékařům z Uherského Brodu. Chtěla je pochválit za velmi vstřícný a neobvyklý přístup. Moc milý text. Bohužel, předposlední odstavec celkový dojem dost podělal. Posuďte sami:
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci se přeli o změnu zákoníku práce. Opozici se ho nepodařilo vrátit vládě k přepracování....
Na Plzeňsku hořela hala sklárny, oheň zasáhl třetinu střechy
V Heřmanově Huti na severním Plzeňsku hořelo v areálu sklárny. Podle informací iDNES.cz od hasičů,...
Trump se vidí jako disident, soud je pro něj marketingová sklizeň, tvrdí expert
Premium Pokud dojde na televizní debatu Donalda Trumpa a Joea Bidena, jako jednoznačný vítěz z ní vzejde...
Vlak bez strojvůdce ujel několik kilometrů, pak vykolejil. Řítil se stovkou
Na železniční trati mezi obcemi Čisovice a Měchenice v okrese Praha-západ vykolejil vlak. V...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 62
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 13080x