Snad každá česká vláda prováděla rozsáhlé čistky názorově nepohodlných úředníků. Omezit politizaci státní správy měl zákon o státní službě. Vládní novela zákona však vysoké úředníky opět nechává na milost a nemilost ministrům.
Stalo se běžnou praxí, že každá česká vláda od roku 1989 prováděla rozsáhlé čistky názorově nepohodlných úředníků. Omezit politizaci státní správy měl zákon o státní službě, který i přes mnohé vady úředníky před čistkami chrání a jejich odvolávání dle libovůle vlády neumožňuje. Současný vládní návrh novely služebního zákona to však mění. Vydává znovu vysoké úředníky na milost a nemilost ministrům. Stojí poslanci opravdu o stabilní státní správu nebo se vrátíme do doby divokých čistek, jak je známe z praxe předchozích vlád?
Služební zákon byl politiky formálně vzato přijat již v roce 2002 při vstupu Česka do EU, avšak ve skutečnosti se ho státní úředníci dočkali až v roce 2015. A to ve značně osekané podobě, kterou hlasitě kritizovala i Rekonstrukce státu. Upravit služební zákon do skutečně funkční podoby, která by zajistila efektivní a profesionální státní správu a zároveň zachovala její kontinuitu a stabilitu, se od té doby zatím nepodařilo. Naopak. Poslední vládní novela nás může vrátit o několik let nazpět do doby, kdy jsme žádný zákon o státní službě neměli a s každou novou vládou přišlo i velké personální zemětřesení na úřadech a ministerstvech.
Vládní návrh dává ministrům do ruky bič na úředníky
Účelem služebního zákona je totiž mimo jiné čistkám ve státní správě předcházet. Vládě a některým parlamentním stranám se ale zřejmě zastesklo po starých časech. V říjnu 2018 poslanci ANO, ČSSD, KSČM a SPD schválili novelu, která ministrům usnadní odvolávání vysokých státních úředníků. Vláda by podle své novely mohla odvolávat státní tajemníky bez kárného řízení na základě velmi vágních důvodů. Stejně riziková je i změna služebního hodnocení, podle které by úředníky nově mohli hodnotit samotní politici. K odvolání by potom stačilo jen špatné hodnocení ministra. Prostor pro politický tlak na úředníky se tak nenápadně zvětšuje a to v důsledku ohrožuje i jejich nezávislost. Novela tedy popírá původní smysl služebního zákona. Opravdu chceme návrat starých časů, kdy byli vysocí úředníci mnohdy jen prodlouženou rukou politických stran?
Je třeba ocenit, že Senát zafungoval jako pojistka demokracie a vrátil novelu zpátky do Sněmovny i s pozměňovacími návrhy, které řeší její nejvíce rizikové pasáže. Zdá se však, že původní vládní novela má mezi poslanci stále velkou podporu a mohli by Horní komoru přehlasovat. Není proto od věci vládě a poslancům připomenout, jaký průvan ve státní správě nastal s nástupem každé vlády, na kterou se služební zákon nevztahoval.
Vládneme aneb výměna úředníků podmínkou!
Rozsáhlé personální změny ve státní správě rozpoutala po svém jmenování snad každá dosavadní vláda. A zpravidla se ani nezdržovala čekáním na to, zda jí bude či nebude vyslovena důvěra Sněmovny. Vzpomeňme si například na vládu Mirka Topolánka (ODS). S velkou částí náměstků se rozloučila jen krátce po svém jmenování v roce 2006 a na výměnu více jak 200 úředníků z klíčových postů ministerstev a úřadů nepotřebovala ani rok.
Zatímco úřednická vláda v čele s Janem Fischerem se ještě poměrně krotila a za první měsíc stihla vyměnit “pouze”osm náměstků a vytvořit pozice pro dva nové, vláda Petra Nečase (ODS) už nezahálela. Na výměnu 32 náměstků z ministerstev jí stačil pouhý měsíc, přičemž na ministerstvu vnitra, školství nebo životního prostředí nezůstal kámen na kameni. Kontroverzi navíc vzbudilo obsazování pozic náměstků lidmi spojenými s bezpečnostní agenturou ABL, jejímž bývalým podílníkem byl tehdejší ministr dopravy Vít Bárta (VV).
Po nečekaném pádu Nečasova kabinetu převzala žezlo úřednická vláda Jiřího Rusnoka. I přes její jepičí život se ale na ministerstvech šachovalo s úředníky ostošest. V prvních dvou týdnech přišlo o místo na 30 náměstků a celkově 80 lidí na úřadech, v příspěvkových organizacích ministerstev a státních firmách. Rekordy trhala i vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), která během necelého roku vyměnila přes 150 náměstků a ředitelů resortů, celkem pak 300 úředníků z nejvyšších pater ministerstev. Během prvního roku se tak vláda zbavila téměř všech náměstků a změnila 60 procent pozic ředitelů odborů a sekcí.
Služební zákon čistky brzdí, ale neskoncoval s nimi
Současná vláda Andreje Babiše je vůbec první, na niž se od počátku vztahuje služební zákon. Nelze však říci, že by byla situace v praxi zásadně odlišná. Rozsáhlé personální změny totiž služebnímu zákonu navzdory pokračovaly i vloni. Ne však výměnou vysokých úředníků tak, jak to známe z minulosti, ale prostřednictvím tzv. "systemizace služebních a pracovních míst". Na základě rozhodnutí Babišovy vlády (tehdy ještě bez důvěry) přišla o svá místa asi čtvrtina náměstků. V případě tzv. vánoční systemizace přitom vláda obešla služební zákon, a následně ho v březnu úpravou systemizace přímo porušila, jak jsme s experty upozorňovali již na jaře minulého roku.
Pokud má vláda ANO a ČSSD skutečně zájem o stabilní a kontinuální státní správu, měla by v první řadě veškeré organizační změny provádět v souladu se zákonem. A pokud se poslanci vládních i opozičních stran nechtějí vracet do časů divokých čistek, které se na ministerstvech odehrávaly s příchodem každé nové vlády, měli by přijmout senátní verzi a schválit novelu služebního zákona s pozměňovacími návrhy, které respektují legitimní snahu o větší flexibilitu a efektivitu státní správy, ale zabraňují její politizaci. Odpolitizování státní správy ostatně vládní strany slíbily i ve svém programovém prohlášení. Nebo se snad něco změnilo?
Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu
a Ervín Hausvater, člen Rekonstrukce státu
