V čím zájmu? Nový zákon zprůhlední lobbování, zatím má však velké mezery

Poslancům putuje na stůl zákon o lobbování. Opatření, které může veřejnosti zprůhlednit soupeřící zájmy, které se promítají do politických rozhodnutí, má ale zatím řadu nedostatků. 

Do Sněmovny míří zákon, který si dává za cíl zprůhlednit lobbování. Špatnou zprávou je, že současná podoba zákona je terčem kritiky prakticky ode všech, kterých by se měla nová legislativa dotknout - tedy lobbovaných politiků i samotných lobbistů. Dobrou zprávou je, že panuje shoda na jeho potřebnosti a politická vůle k jeho přijetí. A v zásadě i na tom, jak je třeba zákon změnit.

Dobrý záměr, špatné provedení

Kritika je do velké míry opodstatněná. Zákon totiž operuje v klíčových pasážích s nejasnými pojmy (jako je např. lobbing ve veřejném zájmu) a ukládá velmi obtížně realizovatelné povinnosti - v tomto budí obavy především povinnost evidence veškeré komunikace včetně e-mailů, a to navíc ve shodné podobě od lobbistů i lobbovaných. Navzdory deklaracím předkladatele, že lobbing je důležitá a legitimní součást demokratických procesů ve vyspělých zemích, je návrh koncipován spíše represivně vůči všem účastníkům lobbingu. To je dáno absencí jakýchkoliv benefitů pro ty, kteří budou lobbing provádět podle zákona, a zejména pak implicitním nesystémovým dělením na lobbing “dobrý” (bez regulace a dohledu veřejnosti) a “špatný” (regulovaný a pod dohledem veřejnosti). Je pravděpodobné, že za těchto okolností by se k oficiálnímu lobbingu asi jen málokdo chtěl hlásit. Zákon se tedy nachází v situaci, kdy se prakticky všichni politici i dotčené subjekty shodují na potřebě jej přijmout a jedním dechem jmenují celou řadu zásadních změn, které je třeba učinit, aby mu mohli dát zelenou.

Lobbing není sprosté slovo

Potenciál zákona je rozhodně zajímavý v mnoha ohledech. Už jen proces jeho přijímání a vysvětlení jeho důvodů by mohly vést ke změně vnímání lobbingu jako podezřelé aktivity často spojované či dokonce zaměňované s korupčními praktikami. Lobbing je bezesporu standardní a nezbytný tok informací od různých zainteresovaných skupin (hasiči, těžaři, učitelé, rodiče apod.) ve společnosti k těm, kteří rozhodují, a naopak. V současnosti je především potřeba dát tomuto potřebnému procesu pravidla a zajistit jeho transparentnost tak, aby bylo zřejmé, kdo se snaží prosazovat své zájmy a kdo v tomto u politiků uspěl. Pak už je na politicích, aby vysvětlovali svým voličům, proč upřednostnili např. zájem těžařů nad zájmem občanů v blízkosti těžby. Podle některých zahraničních výzkumů by takový zákon, který zprůhlední proces tvorby politických rozhodnutí, mohl být i potřebnou vzpruhou pro důvěru veřejnosti v politický systém a jeho instituce. 

V čím zájmu?

Při dobře provedené úpravě lobbingu zákonem se totiž veřejnosti může odhalit skutečnost, že politická rozhodnutí (zákony, strategie, kroky vlády a ministerstev atd.) jsou především výsledkem soupeření různých legitimních a často velmi protichůdných zájmů. Toto odhalení doposud skrytě soupeřících zájmů pak může veřejnosti konečně nabídnout přesnější odpověď na otázku cui bono? (v čím zájmu?). Navíc i samotní politici získají větší přehled o lobbistech a jimi prosazovaných zájmech, což může pomoci zvýšit kvalitu jejich rozhodnutí. 

Schválit, nejdřív však opravit 

K tomu, aby byla veřejnost o prosazovaných zájmech informována a mohla na ně dohlížet, vede ještě dlouhá cesta. Nicméně předložením zákona o lobbování byl pro transparentnost politických procesů učiněn zásadní krok. Nyní je potřeba opravit zásadní praktické nedostatky, aby zákon mohl fungovat. Zřejmě je nutné zrušit výjimku pro lobbing ve veřejném zájmu, která nabourává logiku celého zákona, jelikož i o tomto prosazování zájmů by měla být veřejnost informována. Bude také třeba zpřesnit některé pojmy, aby zavádění zákona do praxe nepoznamenaly nevyhnutelné soudní spory o jejich výklad. V neposlední řadě bude muset dojít k zmírnění povinností evidence lobbingu, aby lobbisté i lobbovaní nebyli zahlceni nesplnitelnými byrokratickými požadavky, ale jen povinnostmi nezbytnými pro naplnění účelu zákona. Pro zvýšení motivace se zákonem řídit by pak bezesporu bylo vhodné doplnit také určité praktické benefity pro lobbisty, kteří se registrují podle zákona (např. právo oficiálních připomínek k legislativě apod.). V opačném případě o to víc hrozí, že budou někteří lobbisté zákon nejrůznějšími způsoby obcházet.

Rekonstrukce státu zformulovala Teze ke změnám návrhu, které vychází s konzultaci s většinou zainteresovaných aktérů, a to za účelem nalezení efektivního řešení regulace lobbingu v České republice. 

Jakub Černý a Josef Karlický, Rekonstrukce státu