Poslanci mohou už brzy zrušit neoprávněné výjimky z registru smluv pro státní akciové společnosti jako je ČEZ nebo České dráhy. Současně by však měli odolat pokušení vymýšlet nové kreativní výjimky.
Poslanci budou možná již tento pátek hlasovat o pirátském návrhu, který chce zrušit plošné výjimky z registru smluv. V registru musí své smlouvy zveřejňovat všechny státní instituce a státní firmy - s výjimkou těch, které obchodují své cenné papíry na burze. Proto v registru vůbec nenajdeme významné státní firmy s mnohamiliardovým hospodařením jako ČEZ, ČEPS a České dráhy. Tito giganti tak paradoxně nepodléhají veřejné kontrole, zatímco výrazně menší státní firmy a úřady své smlouvy zveřejňovat musí.
Registr musí být bez výjimek
Politici zavedení výjimek kdysi obhajovali tím, že zveřejňování smluv může poškodit státní firmy v konkurenčním boji. Zákon však nenutí podniky zveřejnit nic, co by narušilo jejich obchodní tajemství. Navíc státní firma, která není veřejným zadavatelem, nemusí vůbec zveřejňovat běžné obchodní smlouvy. Takovou firmou je třeba i pivovar Budějovický Budvar. A jak si vede po dvou letech zveřejňování? Navzdory chmurným předpovědím prosperuje. Neexistuje proto žádný důvod, proč by v tomto režimu nemohly své smlouvy zveřejňovat také ČEZ, ČEPS či ČD, jak navrhuje poslanec Adam Kalous z hnutí ANO.
Rekonstrukce státu od počátku prosazuje, aby v registru smluv byly všechny smlouvy veřejných institucí, samospráv a státních podniků. Bez výjimek. Poslanci teď stojí před možností, jak současný stav napravit. Současně by však měli odolat pokušení vložit do zákona nové výjimky. Zatím poslanci předložili šokující množství více či méně kreativních návrhů, které zavádí nové výjimky. Většina těchto návrhů se přitom zaklíná bezpečností.
Bezpečnost nade vše! I nad zdravý rozum
V kurzu jsou aktuálně výjimky, které se zaštiťují ochranou bezpečnostních a strategických zájmů České republiky. Žádná z navrhovaných výjimek pro bezpečnost není podložena analýzou současného stavu. Nejrozsáhlejší výjimku zaklínající se “bezpečností ČR” předložil poslanec Radovan Vích z SPD. Návrh si přeje chránit utajované informace, které již chráněny zákonem jsou.
Současně navrhl, aby skupina vojenských podniků, které zřizuje ministerstvo obrany, nemusela zveřejňovat vůbec nic. Zvláště si vojenské podniky posteskly, že bezpečností a jiné výjimky je těžké aplikovat (toto tvrzení však ostře kontrastuje se začerněnými smlouvami, které “zveřejňují”), a proto je prý ve veřejném zájmu vyjmout je z registru úplně. Důvod pro výjimku se najde vždy. Po vojenských podnicích, pokud budou plošně vyňaty, tak mohou přijít další státní podniky a registr smluv se stane prázdnou schránkou.
Útok na neziskový sektor
Jiní poslanci zase skrze povinnost zveřejňovat smlouvy útočí na nevládní organizace, ovšem trefují se hlavně do spolků a sportovních klubů. Poslanec Leo Luzar z KSČM navrhuje, aby smlouvy musely zveřejňovat všechny “nestátní neziskové organizace”, které v průběhu roku hospodaří s veřejnými prostředky nad 2 miliony korun. Zní to logicky, ale v praxi to fungovat nemůže.
Představme si modelovou situaci: Sbor dobrovolných hasičů dostane v září od kraje mimořádnou dotaci 2 miliony a 100 tisíc korun na opravu hasičské zbrojnice. Stává se tak povinným subjektem, a měl by tedy zveřejnit nejen tuto smlouvu, ale veškeré své smlouvy nad 50 tisíc korun za celý rok - tedy od ledna do září. Jenže o tom ví až v září - a pokud není smlouva do registru vložena do 3 měsíců od svého uzavření, je automaticky neplatná. Dobrovolní hasiči by tak museli vše zveřejňovat preventivně po celý rok, neboť můžou jen těžko předvídat, jestli se jim ke konci roku přeci jen nepodaří získat větší dotaci. Tento návrh tedy očividně vytváří zbytečnou právní nejistotu.
Ústavní soud: registr smluv je rozumný nástroj veřejné kontroly
Ústavní soud letos 22. ledna rozhodl, že zákon o registru smluv není protiústavní. Ve svém nálezu navíc dovodil, že zveřejňování smluv je legitimní a ve veřejném zájmu - a to platí stejnou měrou i pro státní podniky. „Zákon o registru smluv posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti efektivní kontrolu veřejné moci. Zároveň je zákonodárcem zvolené řešení podle názoru ÚS rozumným prostředkem, jak takového cíle dosáhnout,“ konstatoval soudce zpravodaj Jan Musil.
Doufejme tedy, že poslanci pečlivě prostudují, jak vlastně zákon o registru smluv funguje. Došli by pak totiž k tomu, že zákon už obsahuje všechny důležité pojistky proti jeho zneužití. Státní instituce už teď nemusí zveřejnit nic, co by mohlo ohrozit bezpečnostní zájmy České republiky. Smlouvy o dotacích neziskovým subjektům už teď zveřejňují ti, kteří je poskytují. Ovšem jeden velký dluh veřejnosti tu zůstává: do registru nemusí zatím vkládat své smlouvy největší podniky se státní účastí. A to by se mělo změnit.Všichni, kdo podnikají s veřejnými prostředky, zkrátka musí skládat veřejnosti účty a být připraveni na veřejnou kontrolu.
Jakub Černý a Josef Karlický, Rekonstrukce státu
