Sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 17. května. A co bude potom? Virus pravděpodobně nezmizí. Rekonstrukce státu proto doporučuje, ať si vláda již nyní nachystá vhodnější právní rámec pro dlouhodobý “život s virem”.
Epidemie koronaviru SARS-CoV-2 přináší pro českou společnost celou řadu výzev. Vedle přirozených obav lidí o své zdraví často zaznívá i obava z budoucnosti kvůli ekonomickým dopadům některých vládních opatření. Rekonstrukce státu a její garantské organizace od počátku nouzového stavu nabízí pomoc. Například Frank Bold spustil on-line právní podporu pro občany (www.koronavirus-pravo.cz). Snažíme se však také monitorovat kroky vlády a přicházet s doporučeními, jak posílit odpovědné a transparentní vládnutí v době pandemie. Proto jsme také spustili projekt NEZHASÍNAT!, v němž nabízíme politikům sadu doporučení, jak se popasovat s krizí v mezích zákonů, a rozjet ekonomiku efektivně a transparentně. Naše doporučení byla zmíněna i na včerejším plénu sněmovny, která projednávala návrh vlády na prodloužení nouzového stavu (a nakonec jej schválila do 17. května).
Nouzový stav je jeden z krizových stavů, který předpokládá ústavní zákon o bezpečnosti ČR a umožňuje vládě zejména na základě krizového zákona omezit některá práva a uložit určité povinnosti. Vláda dosud svými opatrˇeni´mi omezila prˇedevsˇi´m svobodu pohybu a pobytu podle cˇl. 14 Listiny, pra´vo podnikat podle cˇl. 26 Listiny a pra´vo shromazˇdˇovaci´ podle cˇl. 19 Listiny. Opatrˇeni´ se take´ dotkla u´stavneˇ zarucˇene´ho pra´va na samospra´vu (cˇl. 101 odst. 4 U´stavy CˇR), pra´va na vzdeˇla´ni´ podle cˇl. 33 Listiny, na´bozˇenske´ svobody podle cˇl. 16 Listiny, pra´va na nedotknutelnost osoby a soukromi´ podle cˇl. 7 odst. 1 Listiny a take´ ochrany prˇed neopra´vneˇny´m zasahova´ni´m do soukrome´ho a rodinne´ho zˇivota podle cˇl. 10 odst. 2 Listiny.
Vláda by měla pečlivě zvážit, která opatření jsou nezbytná
V diskusi o prodloužení nouzového stavu Rekonstrukce státu nikdy netvrdila, že lze nutná krizová opatření pro boj s epidemií realizovatelná za nouzového stavu plně nahradit jinými opatřeními (Městský soud v Praze ostatně potvrdil důvodnosst doporučení ústavních expertů, která jsme poslali vládě 2. dubna, a v nichž jsme upozornili vládu na problémy právní formy jejího rozhodování).Ve svých doporučeních vládě říkáme, že by měla, právě vzhledem k výše uvedeným podstatným zásahům do základních práv a svobod, pečlivě zvažovat důvodnost svých opatření, dostatečně je odůvodňovat a hledat případné přiměřenější alternativy (např. nařízení pracovní povinnosti studentům je vhodné řešit primárně smluvně, nákupy ochranných prostředků, stejně jako centrální nákupy lze realizovat i mimo nouzový stav).
Na plénu sněmovny vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD)reagoval na návrh Rekonstrukce státu, aby sněmovna předložila speciální legislativní úpravu krizového zákona slovy: „Jsem přesvědčen, že v situaci, kdy máme nouzový stav, kdy máme aktuálně probíhající krizi, není úplně moudré spustit nějaké mediální, politické a právnické kutilství a začít předělávat krizový zákon. To je věc, kterou pokládám za velmi nebezpečnou a ne úplně produktivní. Já bych raději stál o to, abychom se drželi právních norem, které máme schváleny, které jsou vyzkoušeny možná jinou pohromou, ale jsou vyzkoušené, a abychom poté, co tu epidemii zvládneme, abychom si tu situaci vyhodnotili a řekli, co je potřeba případně změnit, co je potřeba případně upravit.”
Legislativní kutilství anebo střízlivý dlouhodobý plán?
Není šťastné označiit návrh Rekonstrukce státu dílčím způsobem upravit krizovou legislativu pro aktuální potřeby řešení epidemie „kutilstvím” nebo „nebezpečnou věcí”. Sama vláda v poslední době přichází s narychlo připravenými návrhy zákonů ve stavu legislativní nouze, které spolu s poslanci schvaluje ve zkráceném jednání. Přirozeně tak reaguje na potřebu rychlým způsobem zmírňovat dopady protiepidemických opatření a nikdo to nezpochybňuje. Lze plně souhlasit, že je potřeba náležitě aplikovat stávající zákony, zejména krizový zákon a zákon o ochraně veřejného zdraví. Ovšem nouzový stav už trvá více než měsíc a půl a přesto jsme v situaci, kdy má dojít k dalšímu prodloužení nouzového stavu, aniž by vláda svá krizová opatření dostatečně odůvodnila. Vzhledem k tomu je adekvátní požadovat jasnější záruky pro občany, že jejich práva nebudou omezována víc, než je nezbytné. Je proto namístě zvážit, jestli nebude vhodnější vymezit široké pravomoci vlády za nouzového stavu přesně na nutné minimum, např. právě novelou krizového zákona.
Speciální legislativa, která reaguje na akutní potřebu řešit dopady pandemie, není ostatně nic neobvyklého ani v zahraničí - např. v Německu schválili novelu zákona o epidemiích celostátního rozsahu, v samotném Bavorsku přijali zvláštní zákon účinný jen do konce roku 2020. I mnozí ústavní experti upozorňují, že zákonodárce při schvalování krizového zákona počítal spíše s nutností připravit zákonný podklad pro řešení povodní či orkánů, ne však epidemie celostátního rozměru, proto je vhodné dříve nebo později vyhodnotit dostatečnost stávající krizové legislativy. Experti zároveň upozorňují na potřebu neustálé reflexe zásahů do lidských práv a svobod. Návrh Rekonstrukce státu v tomto smyslu představuje pouze střízlivý právní rámec pro dlouhodobý plán, jak se potýkat s pandemií koronaviru bez enormních zásahů do lidských práv. (Ať už bude nouzový stav platit do 17.5., či déle.)
Potřebnost legitimity pro dlouhodobá opatření vlády
Jasnější právní rámec by rozhodně neuškodil i vzhledem k nedostatkům žádosti vlády o prodloužení nouzového stavu.Prˇi´mo v zˇa´dosti o prodlouzˇeni´ nouzove´ho stavu by meˇla vláda ve smyslu Cˇl. 6 odst. 1 u´stavni´ho za´kona o bezpecˇnosti CˇR jasneˇ a prˇesneˇ vymezit, „ktera´ pra´va stanovena´ ve zvla´sˇtni´m za´koneˇ a v jake´m rozsahu se v souladu s Listinou za´kladni´ch pra´v a svobod omezuji´ a ktere´ povinnosti a v jake´m rozsahu se ukla´daji´“. Mělo by být zřejmé, která konkrétní protiepidemická opatření chce vláda během prodlouženého nouzového stavu použít, stejně tak by měla vláda uvést konkrétní důvody jejich potřebnosti. Vláda by také měla provést alespoň v základní podobě test proporcionality navrhovaných opatření, aby bylo jasné, že nedochází k excesivnímu a nadbytečnému zásahu do lidských práv. Jen tak bude zajisˇteˇna za´kladni´ kontrola exekutivy ze strany Poslanecke´ sneˇmovny. V tomto ohledu je materiál vlády, s kterým v úterý předstoupila před poslance, nedostatečný.
Ostatně k vyhlášení nouzového stavu se v úterý dílčím způsobem vyjádřil i Ústavní soud: „poskytuje-li právní řád řadu způsobů publikace rozhodnutí o nouzovém stavu prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků, měla by jich vláda využít plně a komplexně tak, aby se o vyhlášení nouzového stavu mohl dozvědět opravdu každý. Oznámení nouzového stavu (jen) na tiskové konferenci vhodným způsobem publikace v případě tak závažného aktu podle Ústavního soudu není” (str. 8 usnesení ÚS sp. zn. Pl. ÚS 8/20). To jistě platí i pro případ prodloužení nouzového stavu.
Experti Rekonstrukce státu chápou, že je třeba účinným způsobem bojovat s nebezpečnou koronavirovou nákazou. Nicméně zřejmě jen málokdo ví o tom, na základě čeho se vláda rozhoduje, proč realizuje určité opatření, a jiné ne. Od 12. března, kdy byl nouzový stav vyhlášen, přitom již uplynula značná doba na to, aby se vláda naučila mnohem pečlivěji vysvětlovat veřejnosti všechny své kroky, kterými zasahuje do lidských práv a svobod.Zvláště v případě prodloužení nouzového stavu na delší dobu, je pro posílení důvěry občanů vhodné, aby vláda dodala legitimitu svým opatřením. Nejen tím, že bude své kroky řádně odůvodňovat, ale také že představí dlouhodobý plán dostatečného právního rámce pro realizaci nutných opatření v boji proti epidemii, která z našich životů pravděpodobně jen tak nezmizí.
Zdá se, že vláda začala uvažovat v dlouhodobějším horizontu a připravovat zemi na potenciální druhou vlnu nákazy, neboť premiér včera prezentoval záměr rychle novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví. Doufejme, že vláda půjde v novele cestou ústavně konformních citlivých změn a nebude vyprazdňovat obsah nouzového stavu tím, že ministerstvo zdravotnictví získá kompetenci nařizovat plošná opatření, která bez parlamentní kontroly zásadním způsobem zasáhnou do základních práv a svobod.
Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu
a Lukáš Kraus, analytik Rekonstrukce státu a Frank Bold
