Majetková přiznání starostů: jde o střet zájmů nebo střet samospráv?

Dnes poslanci rozhodnou o tom, jaká majetková přiznání budou muset podávat starostové a zastupitelé obcí. V celé debatě možná trochu zapadá, že ani starostové sami nejsou jednotní v tom, který ze dvou návrhů je lepší.

Poslanci dnes budou už podruhé rozhodovat, jaká majetková přiznání budou muset podávat starostové a zastupitelé obcí. Senátoři jim totiž vrátili sněmovní návrh zákona o střetu zájmů, který by omezil povinnost komunálních politiků zveřejňovat některé citlivé údaje. Senátoři navíc prosazují verzi, v které chtějí majetková přiznání zpřístupnit jen na žádost. V celé debatě možná trochu zapadá zvláštní skutečnost, že ani starostové sami nejsou jednotní v tom, jaký návrh problémy zástupců obcí dostatečně řeší.
Svaz měst a obcí ČR v čele s předsedou Františkem Luklem dlouhodobě prosazuje jako dostatečné řešení sněmovní návrh, který původně vznikl jako kompromis napříč stranami na poslanecké pracovní skupině k protikorupčním zákonům. Svaz aktuálně sdružuje víc než 2600 měst a obcí. Současně ale Sdružení místních samospráv ČR (předseda Stanislav Polčák) prosazuje vehementně jiný návrh, který sice odmítla Sněmovna, ale Senát ho jako komora hojně obsazená starosty přijal. Tento návrh už dřív protikorupční pracovní skupina ve Sněmovně zavrhla, protože neplní smysl novely (tedy ochránit citlivá data starostů před zveřejněním) a jen komplikuje přístup k údajům pro veřejnost (ta by musela podávat žádost). Dnes ve 13 hodin se Sdružení dokonce chystá demonstrovat před Úřadem vlády za “návrat rozumu do zákona o střetu zájmů.” Je to ale opravdu rozumné?

Půl roku snahy a vyjednávání přineslo kompromis

Starostové se již skoro půl roku snaží upozornit na nedostatky zákona o střetu zájmů, které odrazují lidi na malých obcích od kandidatury v komunálních volbách. Nakonec byl nalezen ve Sněmovně kompromis, který problémy na obcích v potřebném rozsahu řeší (což potvrdili přítomní zástupci starostů), ale zároveň nenabourává podstatu zákona a zachovává jeho smysl. Tento kompromis odpovídá i parametrům, které prosazovala již od roku 2013 Rekonstrukce státu, tedy aby okruh informací zpřístupněných veřejnosti byl odstupňovaný podle významu postavení veřejného funkcionáře (poslanec či ministr by měl zveřejňovat více než starosta malé obce).

Skutečně veřejná přiznání - bez žádosti

Senátní verze zákona na rozsahu zveřejňovaných informací nic nemění. Byť je prezentována Sdružením místních samospráv za zásadně odlišnou, jediným rozdílem je komplikovanější přístup veřejnosti k majetkovým přiznáním. Místo volně přístupného registru má totiž u starostů být vše přístupné až po zaslání žádosti. Té bude muset úřad vyhovět, pokud bude podána jménem existující osoby. Nicméně je zřejmé, že řadu běžných uživatelů tento postup odradí. Z veřejného registru by se tak stal nejspíše stal nástroj využívaný velmi úzkým okruhem lidí, což jde proti smyslu zákona, jímž je mj. veřejná kontrola.

Je zvláštní, že to co považuje velká část starostů za dostatečné řešení, jiná skupina starostů napadá jako zcela nedostatečné. Pikantní na tom je, že oba návrhy jsou z hlediska zveřejňování citlivých údajů starostů totožné a liší se jen ve formě přístupu veřejnosti k údajům.