Pod nezávislou kontrolou je dnes jenom polovina veřejných peněz. Nejvyšší kontrolní úřad vidí pouze na státní hospodaření, ovšem na státní firmy, kraje, statutární města a jejich podniky už nedohlédne. Změna je přitom na dosah.
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) aktuálně kontroluje hospodaření státních institucí v souhrnné hodnotě 1,2 bilionu korun. Pokud by došlo k rozšíření jeho působnosti, mohl by vidět na další bilion a půl z veřejných peněz. O novele zákona umožňující, aby kontroloři nahlédli i na rozpočty státních firem či samospráv, však politici bez výsledku mluví více než 10 let. Snahy umožnit NKÚ kompletní kontrolu všech veřejných peněz už roky brzdí samosprávy s odkazem na přebujelost současných kontrol.
Proto jsme se v Rekonstrukci státu rozhodli hledat řešení, které by pomohlo kontroly lépe koordinovat, a ulevit tak hlavně malým obcím i podnikatelům. Klíčovou roli v řešení kontrolní zátěže by měl mít právě NKÚ.
Jakkoliv má za sebou novela zákona o NKÚ již 2. čtení ve Sněmovně, ještě není jisté, zda si opravdu NKÚ coby jediný nezávislý auditní orgán státu posvítí i na státní firmy či městské akciovky. Ke změně je potřeba upravit ústavu - a tedy souhlas Sněmovny i Senátu. Zejména ze Senátu dlouhodobě zaznívaly připomínky, že v současné době není možné poslat na obce další kontroly. Pokus o rozšíření působnosti NKÚ naposledy narazil v květnu 2016 v Senátu, kdy jen těsně, o čtyři hlasy, neprošlo přijetí ústavní novely.
NKÚ nezná plošné kontroly
K rozšíření působnosti NKÚ je třeba říct dvě věci. Zaprvé: Kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu rozhodně nezatíží malé a středně velké obce. Podle aktuálního návrhu by se měly týkat pouze krajů, hlavního města Prahy, a 27 statutárních měst. Povaha samotných kontrol NKÚ je však taková, že dokonce ani tam nebudou zřejmě pravidelnými návštěvníky.
Kontrola NKÚ nikdy neprobíhá plošně, ale pouze výběrově, a drtivou většinu obcí by proto neměla zatížit. V letech 2015 až 2017 NKÚ provedl kontrolu 21 obcí a 17 krajů v souladu se svou pravomocí kontrolovat nakládání s dotacemi. S novými pravomocemi se očekává rozšíření množství kontrol přibližně o 4 %, tedy o 7 kontrol ročně. Lze tak říci, že NKÚ působí především preventivně. Vždyť kontrola i 30 obcí by znamenala kontrolu asi 0,14 % samospráv v ČR. Tyto největší do úvahy připadající samosprávy však spravují třetinu finančních prostředků všech obcí.
Starosty by kontroly NKÚ tedy neměly děsit, neboť NKÚ coby nezávislý arbitr je potenciálně jejich největším spojencem vůči státu, jenž obce úkoluje a přiděluje jim finance. To potvrzuje příklad Rakouska či Slovenska, kde je NKÚ pro obce ceněným partnerem. Kdyby český NKÚ mohl, pravděpodobně by totiž podobně jako slovenští kontroloři konstatoval, že stát obcím dluží miliardy na vykonávání jejich úkolů či že v tomto směru vyžaduje municipální struktura reformu. Přesně na tom se na podzim 2019 shodli předseda Združenie miest a obcí Slovenska a Najvyššího kontrolného úradu.
Obce si zaslouží koordinaci kontrol
Za druhé: Obce však mají pravdu, že v současnosti je kontroly různých státních orgánů někdy zatěžují více, než je únosné z hlediska dalších úkolů, které od nich očekáváme. Podle vyjádření zástupců obcí stráví někteří starostové administrativou spojenou s kontrolami i více než 300 hodin ročně. Je pochopitelné, že tento čas by zastupitelé raději věnovali konkrétní práci pro obec. Hlavní problém tkví v tom, že neexistuje přehled o tom, kam jednotlivé státní kontrolní orgány posílají své kontroly. Protikorupční platforma Rekonstrukce státu proto vloni přišla s návrhem, jak lépe koordinovat práci kontrolních orgánů. Pomoci by měl mimo jiné nový informační systém a pravidelné vyhodnocování efektivity systému kontrol, které bude provádět NKÚ.
Aktuálně už sice existuje takzvaný Modul koordinace plánování Ministerstva financí, v něm se ovšem nenacházejí zdaleka všechny kontrolní orgány, a proto k ucelenému přehledu nestačí. Měla by proto vzniknout nová evidence, kam budou všechny kontrolní orgány zanášet své plány na kontroly i již provedené kontroly. Všichni kontroloři by také měli povinnost nahlédnout do systému předtím, než zahájí další kontrolu. Systém sám jim bude hlásit, kdy je obec již významně zatížena kontrolami. To bude signál pro kontrolory, ať se, pokud je to možné, tentokrát vydají jinam. Pokud toto varování neuposlechnou, budou to muset starostovi dané obce zdůvodnit.
Pomocná ruka NKÚ
A teď to podstatné: Kde leží ona hranice takzvané „významné kontrolní zátěže”? V Kontrolním řádu má být nově definováno, že dvě současně probíhající a nekoordinované kontroly jsou významnou kontrolní zátěží, stejně jako druhá kontrola téže věci v jednom kalendářním roce. Na obce bez přenesené působnosti se pak vztahuje i třetí indikátor významné kontrolní zátěže, kterým je více než třetí kontrola probíhající v témže roce. Právě tak by mělo být zajištěno, že obce nebudou zahlceny kontrolami.
Navržený systém díky tomu umí zabránit nezáměrnému střetu dvou kontrol s takřka identickým zadáním na jednom místě. Obecně by měl vést kontrolní orgány také k tomu, aby lépe zvažovaly dopady na celkovou kontrolní zátěž obcí. Spravovat a dohlížet na funkčnost systému by mohl přirozeně právě NKÚ - který je v nezávislé pozici i vůči ostatním kontrolním orgánům státu. V přiměřené míře by NKÚ v budoucnu mohl umožnit nahlížet do evidence kontrol i veřejnosti.
Návrh řešení, které by obcím ulevilo od nadbytečných kontrol, předložili poslanci Martin Kupka (ODS), Marek Benda (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL) a Vít Rakušan (STAN) jako pozměňovací návrh k novele zákona o NKÚ. Novela zákona aktuálně leží ve 3. čtení ve Sněmovně. Příslušnou změnu Ústavy už poslanci schválili a poslali do Senátu. Pokud oba návrhy najdou podporu, je na dosah řešení, které by sfouklo hned dva problémy jednou novelou. Lepší kontrolu hospodaření státních firem, ale také méně byrokracie pro obce.
Jakub Černý, analytik Rekonstrukce státu a Josef Karlický, vedoucí týmu Rekonstrukce státu
