Všude dobře, doma nejlíp aneb Váš byt musí mít vaši duši
Většina z vás to bude znát, tu úlevu, ten pocit klidu na duši, když se vrátíte domů z dovolené a je vše v pořádku. Ať jsem se vracela do Assisi nebo se vracím do Prahy, vždycky cítím tu radost z toho, že jsem doma.
Doma je prostě tam, kde máte lidi které milujete, kde máte své osobní věci a kde trávíte většinu času. Dovolená je super, ale s ní je spojeno i určité napětí, ať už z cesty, z toho aby vše klaplo nebo z toho, co bude doma, když vy tam nebudete. Já sice v bytě, při svých dovolených, měla vždy někoho (v Praze sousedku Věrku, která nám krmí papoušky a v Itálii uklízečku Katiu, která nám krmila kočky), ale třeba naši kamarádi se vrátili od moře a doma měli jezero od sousedů ze třetího.
Prostě vždycky se dlouho dopředu těšíme na ,,konečně dovolená," ale posledních pár dní dovči a cestou zpět už většinou myslíte na svoji vanu, na své oblíbené křeslo, na svou ranní kávu - o rodině, přátelích a zvířatech nemluvě. A čím je člověk starší, tím je radost z návratu do svého domova větší.
Věta:,,Konečně doma," zazněla z úst snad každého z nás.
Po návratu (většinou ženská) všechno vybalíme, uklidíme, vypereme a do toho ještě vyluxneme a uklidíme byt. Pak si sedneme s radostí na náš gauč, uděláme si kávu do našeho oblíbeného hrnečku a jen tak si lebedíme v tom našem bytečku. Podle mne je strašně důležité mít rád svoje bydlení, místo kam se vracíte a kde se cítíte doma, místo které je nasáklé ,,vaší duší"- tím co máte rádi a co vás těší. Pokud se někdo zrovna přestěhoval a necítí se ,,jako doma," měl by si rychle nakoupit věci, které mu tuto náladu přivodí. Je to opravdu důležité pro harmonii duše a pro šťastný život.
Třeba já - před třemi lety, po přestěhování se z Itálie do mého bytu v Praze, necítila jsem to teplo domova (jako cítím teď, po návratu z italské dovolené), ani ten pocit uvolnění a radosti. Pravda, tehdy jsem v mém bytě neměla mého archanděla Michaela (který mi dává pocit lásky, rodiny a bezpečí), ale ani anduláky (ukecanější než já), obrázky na stěnách (v mém případě fotografie lidí co miluju, i když už mezi námi někteří nejsou), andělíčka strážníčka z drátků (od Helči Mačurové), lampičky od ségry (už šest), teplé deky (ty miluju), úžasné retro hrnečky (které jsem dostala od dobrých lidí - mých čtenářů), prostě nic z toho, co dělá byt domovem. Bylo to drsné období, než jsem si v mém bytě (po rekonstrukci) zase zvykla. Z počátku jsem to sama vůbec nedávala, v tom prázdnu. Už už jsem chtěla začít navštěvovat mého bývalého šéfa, Mudr. Zdeňka Bašného na psychiatrii, ale za pomoci přátel a ,,mých zatnutých zubů," jsem to období nějak přečkala. Řeknu vám, nebylo to nic pěkného a jsem opravdu šťastná, že všechno odnesl čas - čas je totiž opravdu nejlepší lékař!!!
Letos jsem se ale cestou z dovolené netěšila jen na náš byteček, ale i na naši chaloupku. To slovo náš tak hezky zní. I když byt je můj a chalupa Michala, používám raději slovo naše, protože ve dvou se to vždycky lépe táhne. Mnohem lépe, řekla bych.
Představa procházek v lese, kde je stín a pětadvacet stupňů, večerní opékaní buřtů a ranní snídaně na zahradě, to mě táhlo do Čech jako magnet. A jak se v té zděné chalupě nádherně spí!
První večer jsem prokecala s Michalovou mamčou, on si zatím skočil na pivo za klukama a poté usnul pod širým nebem na zahradě, v sobotu jsme u táboráku koukali na padající hvězdy, popíjeli červené víno a opékali úžasné buřty z Načeradce. Přesně jak jsem si to představovala a plánovala cestou z Itálie. Ani jsem si neuvědomila, že už je la notte di San Lorenzo (noc sv. Vavřince), kdy celá Itálie kouká na nebe (ležící na plážích, terasách, na zahradách i v horách) a přeje si jedno přání za druhým, protože tu noc padá nejvíce hvězd.
Po této noci léta pomalu ubývá, dny se krátí, padající listí (doufejme i houby) klepou na dveře, učitelé se pomalu vrací do škol, začínají ranní mlhy a končí horké noci.
Ač jsem měla jen týden dovolené, užila jsem si letošní prázdniny plnými doušky. Díky Michalovi, jeho mamče a jejich chalupě, měla jsem (pro mne) hezčí léto, ač jen víkendové, než kdybych byla měsíc někde na pláži. To jejich stavení je tak pohodové, romantické, nostalgické. I když v té chalupě mám pomálu mých věcí, cítím se tam krásně - jako doma, protože to stavení má přesně takovou duši, jakou mám já ;)
Karla Šimonovská - Slezáková
Bílé Vánoce v Praze
,,A než řekneš švec, bude po Vánocích," zpívá se v jedné písničce a je to pravda. Ale ne tak úplně. V našich vzpomínkách zůstávají každé Vánoce uchovány a ty vzpomínky se nabalují a nabalují už od našeho dětství.
Karla Šimonovská - Slezáková
Zrzavé dětství v socialismu aneb Hlubočepy osmdesátých let
Občas mě přepadne taková nostalgie, že bych přežila i ten skládanej toaletní papír za korunu, kdybych se mohla vrátit v čase. A Pork Luncheon za 11 Kčs, zdá se mi ve vzpomínkách vynikající, i když vím, že byl pěkně hnusnej.
Karla Šimonovská - Slezáková
Nestěžujme si, v Itálii jsou na tom kvůli Covidu-19 hůř a pořád se usmívají
Zdraví je v životě to nejdůležitější, to ví každý, ale spousta lidí si to v tom každodenním shonu neuvědomuje. Proto miluju italskou mentalitu, oni si totiž umí užívat života stále. I v těžkém období.
Karla Šimonovská - Slezáková
Milé a nemilé překvapení aneb Bloger roku 2020
Blogeři nejsou za své blogy placeni, jak si mnozí myslí, ale psaní je baví, naplňuje a stmeluje. Když se sejdou, nikdo si na nic nehraje, všichni jsou si rovni, ať už jsou to lékaři, podnikatelé, profesoři, herci, učitelé atd.
Karla Šimonovská - Slezáková
Vypadám jak puberťák, může za to Pfizer?
,,To máš (to má) po tom očkování," slýchám stále častěji. Ať máte jakýkoliv lehce nevysvětlitelný zdravotní problém, může za to vakcína. I za alergie prý může. Dnes mi to dokonce řekl jeden lékař, což mě vyburcovalo k psaní.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
To nemyslíte vážně! Soudce ostře zpražil bývalého vrchního žalobce
Emotivní závěr měl úterní jednací den v kauze údajného „podvodu století“, v němž měly přijít tisíce...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
SPOLU paroduje heslo ANO a spojuje ho s Ruskem, premiér Fiala to hájí
V kampani před volbami do Evropského parlamentu vsadila koalice SPOLU i na antikampaň. Na sociální...
Auto vjelo na chodník a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Kalifornská policie vtrhla na univerzitu, pozatýkala propalestinské studenty
Na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) se v noci na středu střetli proizraelští a...
Sluší se, aby zaměstnanec věděl, proč je propouštěn, řekl Juchelka
Přímý přenos Poslanci začali projednávat úpravu zákoníku práce. Stínový ministr práce a sociálních věcí Aleš...
Prodej zrekonstruovaného bytu o velikosti 1+kk na ulici Leoše Janáčka mezi lázeňským parkem a přehra
Leoše Janáčka, Luhačovice, okres Zlín
2 300 000 Kč
- Počet článků 265
- Celková karma 34,96
- Průměrná čtenost 3722x
Co mě baví? Žít, snít a vzpomínat :)
Má kniha Zrzavé dětství v socialismu.... jestli se chcete vrátil v čase......, tak tady!